č. 118/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 118/1951 Sb. rozh. obč.
Průměrný roční výdělek (§ 71 odst. 5 zákona o národním pojištění) se vypočte, dělí-li se úhrn vyměřovacích základů počtem dnů za celé období a nikoliv pouze počtem skutečně odpracovaných dnů.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. května 1950, Cpo I 453/50.)
Výměrem žalované ústřední národní pojišťovny 6. srpna 1949 byl přiznán žalobci starobní důchod vypočtený z průměrného ročního výdělku 15.400 Kčs. Žalobce se domáhal žalobou toho, aby jeho starobní důchod byl vyměřen z průměrného ročního výdělku 20.421 Kčs.
Krajský soud v ústí n. Lab. částečně vyhověl žalobě a přiznal žalobci starobní důchod podle průměrného ročního výdělku 21.100 Kčs.
Nejvyšší soud vyhověl odvolání ústřední národní pojišťovny a zamítl žalobu.
Z důvodů:
První soud vyhověl žalobě, neboť podle jeho výpočtů činil průměrný roční výdělek žalobcův za posledních 10 let po zaokrouhlení 21.100 Kčs, tedy více než průměrný roční výdělek, který žalovaná strana vzala za základ výpočtu důchodu žalobcova. Leč i kdyby se vůbec připustil názor, že lze již nyní použít k výpočtu průměrného ročního výdělku ročního průměru vyměřovacích základů za posledních 10 kalendářních let, tedy i let před rokem 1946, pochybil první soud při svém výpočtu v tom, že úhrn vyměřovacích základů dělil počtem skutečně odpracovaných dnů a nikoliv počtem dnů za celé období, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 5 zákona o národním pojištění. Podle evidenčního listu byl žalobce pojištěn v roce 1946 200 dní ve třídě 4., v roce 1947 36 dní ve třídě 10., v roce 1948 31 dní ve třídě 10., a 242 dní ve třídě 11. Skutečný výdělek žalobcův za dobu od 1. října do 31. prosince 1948 činil 10.160 Kčs. Proto průměrný roční výdělek činí 15.370 Kčs po…
