Input:

R 91/1957 (tr.); Garance

č. 91/1957 Sb. rozh. tr.
Prokurátor je povinen dbát, aby již v přípravném řízení byly dostatečně vyšetřeny všechny okolnosti potřebné k náležitému posouzení věci. Přesto však není skutečnost, že nebyl v přípravném řízení vyžádán výpis z rejstříku trestů nebo že nebyla vyšetřena pověst obviněného nebo jiná podobná okolnost soudem snadno zjistitelná, zpravidla důvodem k vrácení věci prokurátoru k došetrili [§ 199 odst. 1 písm. d) tr. ř.J, pokud nejde o vyšetření okolnosti rozhodné pro posouzení kvalifikace trestného činu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 15. srpna 1957, 1 Tz 141/57.)
Okresní prokurátor ve Vimperku podal na obviněného obžalobu pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se obviněný dopustil podle tvrzení obžaloby tím, že v provozních místnostech Masného průmyslu při zaměstnání odcizil vnitřnosti a maso.
Lidový soud ve Vimperku usnesením, projednav předběžně obžalobu ve veřejném zasedání, rozhodl, že se věc vrací prokurátoru k došetrení [§ 199 odst. 1 písm. d) tr. ř.]. Svoje usnesení odůvodnil lidový soud tím, že spis obsahuje zprávu o pověsti obviněného vypracovanou vyšetřujícím orgánem, avšak ve spisech není podkladu pro závěry v této zprávě uvedené, zejména však nebyl učiněn dotaz, který by vyšetřil pracovní morálku a pověst obviněného u zaměstnavatele. V důsledku toho – .jak uvádí dále usnesení lidového soudu – nemůže soud v hlavním líčení uložit takový trest, . který by splňoval účel požadovaný trestním zákonem.
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl stížnost okresního prokurátora v podstatě z důvodů uvedených lidovým soudem.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení krajského i lidového soudu a lidovému soudu nařídil, aby ve věci dále jednal.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že. výsledky přípravného řízení dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, neboť věc byla dostatečně objasněna. Případná nutnost dalšího prověření osoby obviněného nemění nic na tom – dodává stížnost pro porušení zákona – že při podávání obžaloby prokurátorem u soudů byla věc dostatečně objasněna s hledisek, se kterých má soud přezkoumat obžalobu při předběžném jejím projednání. Generální prokurátor navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno.
Napadeným usnesením byl porušen zákon.
V přípravném řízení mají být ovšem dostatečně vyšetřeny okolnosti potřebné k posouzení případu, při čemž vyšetřovací orgány postupují z vlastní iniciativy (§ 182 odst. 2 tr. ř.). Co platí v tomto směru o vyšetřovacích orgánech, platí o všech orgánech činných v trestním řízení, tedy i o prokurátoru a ovšem i o soudu (§ 2 odst. 3 tr. ř.).
Okolnostmi, potřebnými k posouzení případu, nutno rozumět všechny okolnosti rozhodné pro spravedlivé rozhodnutí. Tuto zásadu vyjadřuje § 1 odst. 1 tr. ř., když uvádí, že účelem tohoto zákona (t. j. zákona o trestním řízení soudním) je upravit řízení o trestných činech tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.
Je proto správný názor krajského soudu vyslovený v napadeném usnesení, že si nelze při posuzování konkrétního trestného