č. 67/1952 Sb. rozh. obč., Garance
č. 67/1952 Sb. rozh. obč.
Nárok na invalidní důchod napadá dnem, kdy byl pojištěnec nucen pro syůj nepříznivý zdravotní stav zanechat výdělečné činnosti, i když mu byl ještě po dobu 6 týdnů po tomto dni vyplácen plat podle § 19 zák. č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně ze 7. listopadu 1951, 12 Ok 184/51.)
Pojištěnec 29. listopadu 1948 onemocněl a téhož dne zanechal výdělečné činnosti. V prvých šesti týdnech nemoci platil mu zaměstnavatel podle § 19 zák. č. 154/1934 Sb. plat, od 9. ledna 1949 do 9. ledna 1950 pobíral nemocenské. 19. ledna 1950 uplatnil nárok na invalidní důchod, ústřední národní pojišťovna mu důchod přiznala, při čemž při výpočtu průměrného ročního výdělku podle § 71 odst. 5 zák. o nár. poj. nepřihlížela k výdělku v r. 1948, ježto toho roku došlo k nápadu dávky (§71 odst. 5 prvá věta zák. o nár. poj.). Pojištěnec se domáhal toho, aby při výpočtu průměrného výdělku byl počítán i výdělek z roku 1948, neboť tím by dosáhl většího průměru a tvrdil, že k nápadu došlo až v r. 1949, ježto do 8. ledna 1949 dostával mzdu a byl tudíž v pracovním poměru.
Okresní soud civilní v Brně návrh zamítl.
Krajský soud odvolání navrhovatele nevyhověl.
Z odůvodnění:
Nárok na dávky invalidního pojištění vzniká t. j. dávka napadá splněním časově poslední podmínky nároku (§90 odst. 1 zák. o nár. poj.). Nápad nastal v souzeném případě dnem, kdy u navrhovatele došlo ke ztrátě výdělku jako následku trvalého nepříznivého…
