Input:

R 5/1952 (tr.); Garance

č. 5/1952 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu značné škody ve smyslu § 245 odst. 3 písm. b) tr. zák.
Otázku, zda rozkrádáním národního majetku byla způsobena značná škoda, nutno posuzovat podle rozsahu trestným činem skutečně způsobené škody bez zřetele na to. zda před zahájením trestního stihání, resp. před vynesením rozsudku byla škoda nebo její část nahrazena. Stalo-li se tak, může jít o polehčující okolnost při vyměřování trestu podle vyšší trestní sazby § 245 odst. 3 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 31. července 1951, 10 Tk 97/51.)
Okresní soud v Hořovicích uznal obviněného vinným mimo jiné trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. spáchaným tím, že obviněný jako průvodčí nákladních vlaků po dobu asi dvou let odcizoval z dopravních zásilek různé věci, zejména oděvy, prádlo a jiné textilie v úhrnné ceně přes 400.000 Kčs. Okresní soud uznal sice, že obviněný tento trestný čin spáchal výdělečně ve smyslu § 245 odst. 3 písm. a) tr. zák., nevyhověl však žalobě, pokud tvrdila, že zjištěným trestným činem byla způsobena značná škoda ve smyslu § 245 odst. 3 písm. b) tr. zák.
Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora a uznal, že uvedeným trestným činem obviněného byla způsobena značná škoda. V důsledku toho zrušil soud též výrok o trestu a vyměřil obviněnému trest podle trestní sazby § 245 odst. 3 tr. zák. (pět až patnáct let).
Z důvodů:
Obviněný odcizoval po dobu své trestné činnosti z dopravovaných zásilek různé předměty, jejichž cena byla stanovena částkou 400.000 Kčs. Okresní soud přes tuto vysokou částku nevyslovil, že činem obviněného byla způsobena značná škoda. Poukázal na to, že značná část odcizených věcí byla zabavena a již vrácena během trestního řízení, takže škoda činila v době rozhodování okresního soudu ještě pouze asi 60.000 Kčs, a dále že i ze zbývajících věcí byla část u překupníků zabavena a bude vrácena, takže se celková škoda ještě zmenší, částka, o kterou zůstane národní podnik ČSD nakonec poškozen, není podle názoru okresního soudu značnou škodou ve smyslu § 245 odst. 3 písm. b) tr. zák. Přitom uvádí okresní soud, že při srovnání velikosti a rozsáhlosti majetkových hodnot poškozeného podniku (národního podniku ČSD), při čemž může docházet ke škodám a ztrátám i mnohem větším, se škodou několika desítek tisíc Kčs, která v souzené věci zůstala tomuto národnímu podniku nenahrazena, nelze tuto škodu označit za značnou.
Tato úvaha, která mechanicky srovnává majetkový stav poškozeného národního podniku s číselnou výší způsobené škody, je v souzené věci nesprávná již proto, že okresní soud tu vychází z nějaké výsledné škody, t. j. ze škody té výše, o kterou podnik zůstane poškozen po vrácení všech odcizených předmětů, které bylo možno zajistit. Okresní soud tedy přikládá dalekosáhlý význam okolnosti, že po dokonání činu byla škoda částečně nahrazena. Takové uvažování by však ve svých 1 důsledcích znamenalo, že náhrada škody před rozsudkem má význam okolnosti vylučující trestnost, což odporuje zásadám trestního zákona, který ustanovením § 64 upravil otázku účinné lítosti na docela jiných základech a náhradě škody přiznává podle okolností pouze význam polehčující okolnosti.
Nutno tedy