Input:

č. 155/1949 Sb. rozh. obč., Garance

č. 155/1949 Sb. rozh. obč.
Otázku, zda pojištěnci vznikl nárok na invalidní důchod, třeba posuzovat i za účinnosti zákona č. 99/1948 Sb. o národním pojištění podle § 109 zák. č. 221/1924 Sb., jde-li o nárok napadlý před 1. říjnem 1948.
Tvrzení odvolatelovo ve sporu o invalidní důchod, že se po vydání rozsudku prvé stolice jeho zdravotní stav proti stavu zjištěnému soudem prvé stolice podstatně zhoršil, není novotou přípustnou podle § 47, odst. 2 zák. č. 319/1948 Sb., nýbrž je doličováním nového nároku na invalidní důchod, jež v odvolacím řízení není přípustné. (§ 49, odst. 1 zák. č. 319/1948 Sb.).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 8. června 1949, Co I 98/49.)
Pojišťovací soud v Brně zamítl žalobu proti výměru Ústřední sociální pojišťovny, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o přiznání invalidního důchodu.
Nejvyšší soud nevyhověl žalobcovu odvolání.
Z důvodů:
Výměrem Ústřední sociální pojišťovny ze dne 26. března 1948 byla zamítnuta žalobcova žádost o přiznání invalidního důchodu pro nedostatek podmínek podlo, § 109, odst. 2 zákona o sociálním pojištění. Žalobu, kterou žalobce tento výměr napadl, soud první stolice zamítl, ježto ani on neshledal u žalobce podmínek pro přisouzení invalidního důchodu podle § 109 zák. o soc. pojištění.
V odvolacím řízení žalobce navrhl, aby rozsudek soudu první stolice byl změněn tak, že se žalobě vyhovuje, žalovaná strana navrhla, aby odvolání nebylo vyhověno.
Při právním posouzení věci jde především o to, zda na souzený případ třeba již použít ustanovení § 63 zák. o národním pojištění (§ 279, odst. 2 téhož zák.), či ještě § 109 zák. o sociálním pojištění, za jehož platnosti byl vydán rozsudek soudu první stolice a ovšem i výměr Ústřední sociální pojišťovny. Otázku tu nutno vyřešit ve prospěch práva dříve platného. Podle § 279, odst. 2 zák. o nár. poj. nabývá sice ustanovení o důchodovém pojištění účinnosti dnem 1. října 1948, pro vyřešení právní otázky je však rozhodné ustanovení § 267 zák. o národním pojištění. Podle něho se posuzují podle zákona o národním pojištění všechny dávky, které napadly za jeho účinnosti. Vzhledem k ustanovení § 90, odst. 1 zák. o národním pojištění třeba rozumět nápadem dávky den, kdy vzniká nárok na dávky, t. j. při invalidním důchodu den ztráty nebo podstatného poklesu pracovního výdělku. Z toho plyne, že podle zákona o národním pojištění třeba posuzovat nárok na