č. 134/1953 Sb. rozh. obč., Garance

Navrhovatel byl od 31. srpna 1945 poživatelem odpočivných platů z veřejnoprávního pensijního zaopatření. Dne 1. listopadu 1945 nastoupil jako pensista zaměstnání v úřadovně Národní správy majetkových podstat, v němž setrval do 31. října 1950. Po tuto dobu byl pensijně pojištěn podle zákona a národním pojištění. V lednu 1951 uplatnil nárok na zvyšovací částky podle § 72 odst. 2 zák. o nár. poj. od 1. listopadu 1950. Nositel pojištění přiznal mu zvyšovací částky podle § 72 odst. 1 v částce 207 Kčs měsíčně od 1. února 1951. Svůj výměr odůvodnil tak, že navrhovateli není poživatelem veřejných odpočivných platů z veřejného pensijního zaopatření, neboť od 1. dubna 1950 je pouze důchodcem národního pojištění takže se na něho vztahuje ustanovení § 72 odst. 1 zák. o nár. poj.

Okresní soud civilní v Brně potvrdil výměr nositele pojištění potud, pokud navrhovateli přiznal zvyšovací částky podle 72 odst. 1 zák. o nár. poj. Výměr změnil jen v tom, že zvyšovací částky přiznal navrhovateli od 1, listopadu 1950.

Krajský soud v Brně vyhověl částečně odvolání navrhovatele a přiznal mu zvyšovací částky podle § 72 odst. 2 zák. o nár. poj. do 31. března 1950 a poté zvyšovací částky podle § 72 odst. 1 téhož zákona. Rozhodnutí odůvodnil tím, že pro. přiznání důchodu podle § 72 odst. 1 nebo 2 zák. o nár. poj. nerozhoduje datum vzniku nároku, nýbrž že pro přiznání zvyšovacích částek je podle jasného znění § 72 rozhodná skutečnost, jak byl v té které rozhodné době pojištěnec pojištěn, t. j. byl-li pojištěn jako důchodce nebo jako poživatel odpočivných platů z veřejného pensijního zaopatření. Protože pak navrhovatel byl do 1. dubna 1950 pojištěn jako pensista, přísluší mu za tuto dobu pojištění zvyšovací částky podle § 72 odst. 2, kdežto za dobu po 1. dubnu 1950, kdy už byl důchodcem, má nárok jen na zvyšovací částky podle § 72 odst. 1 zák. o nár. poj. Tímto výkladem jsou zachovány veřejným zaměstnancům výhody po 1. dubnu 1950, což je i v souladu se zásadou o zachování nabytých nároků pensistů k 31. březnu 1950 ve smyslu nařízení č. 113/1950 Sb.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané podle § 210 o. s. ř., že rozhodnutím krajského soudu, pokud jím byly za dobu před 1. dubnem 1950 přiznány navrhovateli zvyšovací částky podle § 72 odst. 2 zák. o nár. poj., byl porušen zákon.

Závěr, k němuž dospěl krajský soud, nelze dovodit ani ze znění § 72 zák. o nár. poj., ani z obsahu nařízení č. 113/1950 Sb.

Zákon o národním pojištění zhodnocuje v § 72 nároky získané dalším zaměstnáním důchodců podle zákona o národním pojištění a poživatelů odpočivných nebo zaopatřovacích platů, z veřejnoprávního pensijního zaopatření. Pokud jde o důchodce ustanovuje § 72 odst. 1, že je-li starobní nebo invalidní důchodce pojištěn po dobu alespoň dvou let a vznikne mu nárok na důchod starobní nebo invalidní na podkladě tohoto nového pojištění, zvyšuje se původně vyměřený důchod o zvyšovací částky podle § 71 odst. 3 věty první, za dobu tohoto nového pojištění, vyměřené z…