Input:

č. 105/1950 Sb. rozh. obč., Garance

č. 105/1950 Sb. rozh. obč.
Nebylo-li při smlouvě o prodeji železa současně předáno oprávnění k odběru železa podle § 2 vyhlášky č. 690/1946 Ú. l. I. (ve znění vyhlášky č. 217/1947 Ú. l. I.), je smlouva neplatná.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. května 1949, Rv I 630/48.)
Žalobce tvrdí, že koupil od žalovaného jisté množství plechu, že však žalovaný splnil dodávku jenom částečně. Domáhá se proto, aby mu žalovaný dodal zbytek, žalovaná strana namítla mimo jiné, že jí žalobce nepředal oprávnění k odběru železa.
Bývalý krajský soud obchodní v Praze zamítl žalobu.
Bývalý zemský soud v Praze nevyhověl odvolání žalobcovu.
Nejvyšší soud nevyhověl žalobcovu dovolání.
Z důvodů:
Z ust. §§ 4 a 33 vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 15. února 1946 č. 690/1946 Ú. l. I. ve znění vyhlášky ze dne 22. února 1947 č. 217/1947 Ú. l. I, o hospodaření s železem (ocelí), plyne, že plechy, i když jde o materiál druhořadý, mohou být objednávány a dodávány jen za současného předání oprávnění k jejich odběru. Výjimka je stanovena v § 2 větě druhé téže vyhlášky. O ni tu však nejde. Tato vyhláška byla vydána podle ustanovení §§ 1 až 3 dekretu č. 109/1945 Sb., o řízení výroby (schváleného zákonem č.