č. 53/1959 Sb. rozh., Garance

Navrhovatel byl pojištěn do 15. května 1950 jako samostatný stolař. Po zanechání této činnosti vstoupil dne 20. června 1950 do zaměstnání a byl pojištěn do 1. února 1953. Od 9. března 1953 pobírá starobní důchod, který mu byl přiznán podle § 18 vl. nař. č. 46/ 1952 Sb. Jako důchodce vstoupil do zaměstnání a byl pojištěn jako zaměstnanec v době od 27. března 1954 do 17. března 1957. Dne 6. dubna 1957 uplatnil nárok na přiznání starobního důchodu se zřetelem na ustanovení § 9 odst. 2 zák. čl 55/1956 Sb. Odpůrce přiznal mu zvýšení starobního důchodu podle § 11 cit. zák. a § 17 odst. 2 vyhl. č. 77/1957 Ú. 1.

Lidový soud v Uh. Hradišti opravnému prostředku navrhovatele do rozhodnutí odpůrce nevyhověl.

Krajský soud v Uh. Hradišti změnil rozsudek soudu první stolice tak, že odpůrcův výměr zrušil a odpůrci uložil, aby znovu rozhodl.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.

Zákon č. 55/1956 Sb. má výslovné ustanovení o tom, jak postupovat v případě, když poživatel důchodu, který je nutno považovat za důchod podle vládního nařízení č. 56/1956 Sb., splní zákonné podmínky pro přiznání nároku na zaměstnanecký důchod. V § 86 odkazuje na zvláštní úpravu, kterou provede Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány vyhláškou v Úředním listě, jíž má být provedeno zhodnocení různých druhů zabezpečení (zaopatření, pojištění). Tato vyhláška vydaná na základě ustanovení § 86 zák. č. 55/1956 Sb. pod č. 77/1957 Ú. 1. upravuje v § 1 odst. 1 písm. c) také nároky na zvýšení důchodu přiznaného podle jiných předpisů než podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jestliže poživatel vstoupil do zaměstnání v pracovním poměru a stal se tak účastným důchodového zabezpečení zaměstnanců. V části sedmé této vyhlášky jsou pak upraveny nároky, jež přísluší pracujícím důchodcům.…