č. 47/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 47/1954 Sb. rozh. obč.
K otázce, jak dalece je soud v občanskoprávním řízení vázán odsuzujícím rozsudkem trestního soudu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 29. ledna 1954, Cz 491/53.)
Žalující národní podnik, do něhož byla začleněna konfiskovaná majetková podstata, jejímž národním správcem byl první žalovaný a další čtyři žalovaní byli jejími zaměstnanci, domáhal se na žalovaných náhrady škody ve výši 464 700 Kčs (ve starých penězích) na základě pravomocného trestního rozsudku, jímž byli žalovaní uznáni vinnými podvodem podle § 249 odst. 1, 2 tr. zák. a nevěrnou správou podle § 253 odst. 1 tr. zák. resp. pomocí k posléze uvedenému trestnímu činu.
Lidový soud v Krnově žalobě vyhověl. Soud provedl v řízení kromě výslechu dvou žalovaných, které dal vyslechnout dožádaným soudem, jen jediný důkaz a to trestním spisem, z něhož vzal za prokázán nejen základ žalobcova nároku, ale i jeho výši. Námitky některých žalovaných, že škoda žalobce z jejich trestné činnosti není tak velká, případně že žalobci vůbec žádnou škodu nezpůsobili, odbyl prostě tím, že v žádném směru nejsou opodstatněné. Ostatně všichni žalovaní prý trest přijali, takže se soud vzhledem k ustanovení § 92 o. s. ř. nemůže v tomto řízení jejich námitkami zabývat. Rozsudek nabyl právní moci.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle § 92 o. s. ř. je občanskoprávní soud vázán trestním rozsudkem jen v tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo ho spáchal. Je tedy pravomocným rozsudkem v trestní věci nárok žalobcův na náhradu škody způsobené trestním činem zjištěn co do základu a dále je zjištěna tímto rozsudkem pasivní legitimace odsouzeného škůdce.
Otevřenou však zůstává nadále otázka výše škody, kterou žalobce…
