č. 4530/2023 Sb. NSS, Správní trestání: hodnocení závažnosti přestupku řidiče při ukládání trestu provozovateli vozidla Garance
č. 4530/2023 Sb. NSS
Správní trestání: hodnocení závažnosti přestupku řidiče při ukládání trestu provozovateli vozidla
k § 10 odst. 3 a § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Při ukládání správního trestu provozovateli vozidla za přestupek podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, správní orgán přihlíží i k individuální závažnosti konkrétního přestupku, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání či jeho dopadů. Závažnost porušení povinnosti podle § 10 odst. 3 citovaného zákona ovlivňuje i to, v jaké míře nebyly řidičem vozidla dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2023, čj. 8 As 79/2022-30)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 116/2018 Sb.
Věc: S. S. proti Krajskému úřadu Zlínského kraje o spáchání přestupku, o kasační stížnosti žalovaného.
Automatizované silniční rychloměry na různých místech ve Zlíně postupně čtyřikrát změřily rychlost vozidla žalobkyně v případech, kdy překročilo nejvyšší povolenou rychlost. Magistrát města Zlín vydáním příkazu ze dne 9. 5. 2019 zahájil řízení o přestupku s žalobkyní coby provozovatelkou vozidla, jelikož se nepodařilo zjistit totožnost řidiče. Proti příkazu však žalobkyně podala včasný odpor. Magistrát proto pokračoval v řízení. Dne 7. 5. 2020 vydal rozhodnutí, kterým shledal žalobkyni vinnou ve spáchání čtyř přestupků podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Jako provozovatelka vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 tohoto zákona nezajistila, aby při užívání vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu. Za to jí uložil pokutu ve výši 4 800 Kč.
Odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 26. 8. 2020. V odůvodnění uvedl, že výše uložené pokuty byla zcela adekvátní. K přestupkům došlo ve velmi frekventované lokalitě, takže riziko kolize s ostatními účastníky silničního provozu bylo vysoké.
Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně bránila žalobou. Krajský soud v Brně jí vyhověl a rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, čj. 41 A 64/2020-52, zrušil napadené rozhodnutí i rozhodnutí magistrátu. Dospěl mimo jiné k závěru, že magistrát pochybil, pokud hodnotil závažnost přestupku optikou sankcí pro případně zjištěného konkrétního řidiče a s ohledem na místo jejich spáchání. Tím spolu s žalovaným obešel institut odpovědnosti provozovatele vozidla. Ta je vůči odpovědnosti řidiče sekundární a také objektivní. Vzniká tedy ve vazbě na porušení dopravních předpisů řidičem vozidla daného provozovatele a na závažnost přestupku nemá vliv, v jaké míře řidič dopravní předpisy v konkrétním případě porušil.
Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž rozporoval závěr, že na závažnost přestupku provozovatele vozidla nemá vliv, v jaké míře řidič dopravní předpisy v konkrétním případě porušil. Při ukládání správního trestu za přestupek provozovatele se plně uplatní správní uvážení, a to včetně povahy…
