č. 34/1952 Sb. rozh. tr., Garance

Okresní soud trestní v Praze uznal obviněného strojního zámečníka vinným trestným činem padělání veřejné listiny podle § 159 odst. 2 písm. b) tr. zák. a trestným činem ohrožení zásobování podle § 134 odst. 2 písm. b) tr. zák. a vyměřil mu hlavní trest odnětí svobody podle § 134 odst. 2 tr. zák. se zřetelem na ustanovení § 22 odst. 1 tr. zák. Obviněný spáchal uvedené trestné činy tím, že v květnu a červnu 1950 ve spolčení s jiným pachatelem zhotovil ústřižky na maso, které druhý pachatel využívaje svých známostí rozprodával.

Krajský soud zamítl odvolání obviněného z výroku o vině.

Ve směru právního posouzení zjištěného skutkového stavu namítá odvolatel, že okresní soud neprávem posuzoval stránku jeho činnosti, spočívající ve zhotovování ústřižků na maso, podle ustanovení § 159 odst. 2 písm. b) tr. zák., které je přísnější než ustanovení §§ 197, 199 písm. d), 202 tr. zák. Tím prý okresní soud porušil zásadu § 12 odst. 1 tr. zák., že trestnost činu se posuzuje zásadně podle zákona platného v době, kdy byl čin spáchán, a podle pozdějšího zákona jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější.

Tato námitka je lichá. V souzené věci jde o t. zv. jednočinný souběh trestních zákonů, obviněný porušoval touže činností dva chráněné zájmy, což je vidět na př. i ze zařazení těchto skutkových podstat do různých hlav zvláštní části trestního zákona (ohrožení zásobování je trestný čin proti jednotnému hospodářskému plánu, padělání veřejné listiny je trestný čin proti lidové správě).

Odvolatel nenamítá nic proti tomu, že jeho činnost – pokud byla útokem proti pravidelnému zásobování obyvatelstva masem – byla posuzována podle nového trestního zákona a nikoliv podle zákona o potírání černého obchodu, č. 15/1947 Sb., platného v době činu.

Výklad § 12 odst. 1 tr. zák. se ustálil tak, že v…