Input:

č. 33/1959 Sb. rozh. tr., Garance

č. 33/1959 Sb. rozh. tr.
Mechanický soudní postih řidičů motorových vozidel, kteří se provinili proti pravidlům silničního provozu, odporuje zásadám socialistické zákonnosti.
Soud je povinen při předběžném projednání obžaloby zkoumat, zda je procesním materiálem prokázána příčinná souvislost mezi porušením dopravních předpisů a výsledkem uvedeným v trestním zákoně.
Neměl-li řidič náležitě opatřeno vozidlo světly a došlo-li bez jeho zavinění k dopravní nehodě, zakládá jeho jednání přestupek proti ochraně silničního provozu, na jehož postih postačuje projednání dopravním inspektorátem.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 19. března 1959, 6 To 40/59.)
Řidič osobního auta, u něhož nesvítil levý reflektor, předjížděl dne 1. prosince 1958 u Staroviček povoz tažený koňmi a zachytil vozku, který utrpěl zlomeninu pravé nohy v bérci.
Lidový soud v Hustopečí usnesl se v neveřejném zasedání po předběžném projednání obžaloby proti M. P. pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1 tr. zák. postoupit věc podle § 199 odst. 2 tr. ř. dopravnímu inspektorátu okresního oddělení veřejné bezpečnosti v Hustopečích.
Krajský soud v Brně stížnost okresního prokurátora proti uvedenému usnesení lidového soudu v Hustopečích podle § 162 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Z odůvodnění:
Důkazy, jež v přípravném řízení byly provedeny a jež dostatečně osvětlují situaci, za níž k nehodě došlo, nemohou opodstatnit podezření vznesené proti obviněnému.
Podle shodných údajů poškozeného a svědka, šli oba těsně před nehodou za zadní částí povozu. Protože se blížilo vozidlo z protisměru, vyběhl poškozený ke středu vozovky, aby po levé straně uchopil opratě po dobu míjení. V té době však počalo předjíždět povoz auto, řízené obviněným, jímž byl poškozený zachycen a odhozen. Z ohledání auta řízeného obviněným zjistili příslušníci VB, že byl zaohycen klikou pravých dveří, jež byla částečně poškozena a poté odhozen zadním pravým blatníkem, který byl poněkud promáčknut.
Z toho plyne shodně s výpovědí svědka Z., že poškozený naběhl na střed vozovky a narazil na střed boční části auta. Nejde tedy o situaci, že poškozený se nacházel v místě, kde byl poté vozidlem obviněného sražen, nýbrž do tohoto místa náhle naběhl, když auto, řízené obviněným jej již míjelo. Z náčrtku je pak zřejmo, že poškozený uběhl k místu, kde narazil na auto