č. 29/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 29/1951 Sb. rozh. obč.
Pokles výdělku samostatného zemědělce je třeba zjistit srovnáním jeho nynějšího vyměřovacího základu a dřívějšího průměrného ročního výdělku stanoveného podle § 71 odst. 5 zák. o národním pojištění.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 7. dubna 1950, Cpo I 12/50.)
Výměrem z 27. 5. 1949 zamítla ústřední národní pojišťovna žádost žalobcovu o přiznání invalidního důchodu proto, že u něho nenastala ani ztráta ani podstatný pokles výdělku jako následek nepříznivého zdravotního stavu ve smyslu § 63 zák. o národním pojištění. Žalobce se žalobou domáhá výroku, že je žalovaná strana povinna mu přiznat nárok na invalidní důchod od 11. dubna 1949, kdy nárok uplatnil, v zákonné výši.
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, když došel na podkladě posudku soudního znalce lékaře k přesvědčení, že žalobce není invalidní podle § 63 zákona o národním pojištění.
Nejvyšší soud nevyhověl žalobcovu odvolání.
Z důvodů:
V oboru národního pojištění je třeba mít na mysli hlavně hospodářskou stránku invalidity, t. j. náleží tu odškodnit vadnost zdravotního stavu jen tam, kde pod jejím přímým vlivem dochází k hospodářské újmě pojištěnce. (Srov. důvodovou zprávu k § 63 zák. o národním pojištění). Proto nemůže být invalidní důchod přiznán pojištěnci, který si vydělává více než polovinu svého průměrného ročního výdělku stanoveného podle § 71 odst. 5 zák. o národním pojištění.
Mezi stranami je nesporné, že je…
