č. 118/1956 Sb. rozh. obč., Garance
č. 118/1956 Sb. rozh. obč.
Vzdání se samostatné výdělečné činnosti ve smyslu § 18 písm. b) vl. nař. č. 46/1952 Sb. o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin nepředpokládá, že pojištěnec je neschopný hospodařit.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 27. dubna 1956, Cz 86/56.)
Navrhovatel požádal jako samostatně hospodařící zemědělec po dosažení věku 65 let o starobní důchod, poněvadž prý zanechal samostatné výdělečné činnosti se souhlasem národního výboru. Výměrem ze dne 14. března 1955 Státní úřad důchodového zabezpečení jeho žádost zamítl z toho důvodu, že je dosud schopen lehké práce v zemědělství a nesplňuje proto tuto podmínku uplatněného nároku.
Lidový soud v Jihlavě zamítl navrhovatelův opravný prostředek proti tomuto výměru. Na podkladě posudku krajské posudkové komise důchodového zabezpečení zjistil, že navrhovatelův zdravotní stav dovoluje mu vykonávat lehčí práce a řídící činnost samostatného zemědělce. Lidový soud se proto ztotožnil s názorem odpůrce, že u navrhovatele nejsou dosud splněny všechny podmínky nároku na starobní důchod podle § 18 písm. a) vl. nař. č. 46/1952 Sb. Skutečností, že se navrhovatel vzdal samostatné výdělečné činnosti se souhlasem národního výboru, nepovažoval soud za nutné se zabývat, ježto ve výměru odpůrcově bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele jedině podle ustanovení § 18 písm. a) a nikoli též podle písm. b) uvedeného vlád, nařízení, takže soud nemůže přezkoumat oprávněnost nároku i podle této druhé podmínky, neboť by prý překročil meze své působnosti.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, že rozsudkem lidového soudu v Jihlavě byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Navrhovatel uplatnil na podkladě svého pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné vůči odpůrci nárok na starobní důchod. To bylo předmětem rozhodování odpůrcova a v celém tomto rozsahu také odpůrce o nároku svým výměrem rozhodl, když jej zamítl. Proto i v tomto rozsahu je soud povinen k opravnému prostředku výměr podle § 394 o. s. ř. přezkoumat, při čemž není rozhodující a soud v jeho přezkumné…
