Input:

č. 4599/2024 Sb. NSS, Správní řízení: náležitosti písemné plné moci Garance

č. 4599/2024 Sb. NSS
Správní řízení: náležitosti písemné plné moci
k § 33 odst. 1 správního řádu
Písemná plná moc předkládaná účastníkem řízení k prokázání zmocnění k zastoupení podle § 33 odst. 1 správního řádu nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena přijetím (akceptační doložkou) ze strany zmocněnce či podpisem zmocněnce. Pokud účastník řízení předloží plnou moc jako součást podání a bez podpisu zmocněnce, nemůže to samo o sobě založit pochybnosti správního orgánu o zastoupení a není to důvodem k tomu, aby účastníka řízení či jeho zmocněnce vyzval k odstranění vad plné moci.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, čj. 2 As 103/2023-47)
Prejudikatura: č. 792/2006 Sb. NSS, č. 3284/2015 Sb. NSS, č. 3836/2019 Sb. NSS a č. 3860/2019 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 24/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 531/05).
Věc: R. K. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o spáchání přestupku, o kasační stížnosti žalovaného.

Předmětem sporu v této věci bylo to, zda je k prokázání zmocnění účastníka správního řízení k jeho zastoupení podle § 33 odst. 1 věty druhé správního řádu nezbytné, aby písemná plná moc předložená správnímu orgánu byla na samostatné listině a aby byla opatřena prohlášením zmocněnce, že zmocnění přijímá, a jeho podpisem.
Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Krajský soud v Ostravě se v rozsudku ze dne 23. 3. 2023, čj. 18 A 7/2022-29, zabýval mimo jiné i tím, zda bylo řízení o přestupku provozovatele vozidla zahájeno v souladu se zákonem. Toto řízení je možné zahájit tehdy, pokud správní orgán nezahájil řízení o přestupku řidiče vozidla a věc odložil, neboť nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo řízení o přestupku řidiče vozidla zastavil, protože obviněnému nebylo spáchání přestupku prokázáno. V rámci této otázky krajský soud posuzoval i to, zda byl žalobce jako účastník řízení o přestupku řidiče vozidla zastoupen zmocněncem, resp. zda zmocnění k zastoupení prokázal v souladu s § 33 odst. 1 správního řádu.
Žalobce totiž dne 15. 2. 2021 zaslal správnímu orgánu I. stupně prostřednictvím své datové schránky podání, které obsahovalo následující sdělení: Pro případ zahájení přestupkového řízení o přestupku dle § 125c o silničním provozu zmocňuji ke svému zastupování v celém tomto řízení [dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu], M. J. Toto zmocnění není nijak časově omezené. Správní orgán I. stupně však toto sdělení nepovažoval za plnou moc, a proto vyzval jak žalobce, tak M. J. k jejímu doložení. Ani jeden z nich na výzvu nereagoval, a správní orgán I. stupně proto doručoval veškeré písemnosti do datové schránky žalobce.
Krajský soud naopak dospěl k závěru, že žalobcovo podání splňovalo všechny znaky plné moci, neboť z něj byla zřejmá vůle nechat se v konkrétním řízení zastoupit konkrétně určenou osobou. Z judikatury neplyne, že by měla být plná moc udělena na samostatné listině či jasně nadepsaná slovy