č. 131/1982 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy
ZÁKON
ze dne 9. listopadu 1982,
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 58/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný občana ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem národní výbor, popřípadě jeho zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§ 19).”.
2. Za § 40 se vkládá § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 138 odst. 1, § 140, § 145 odst. 1, § 173 odst. 1, § 211 odst. 1, § 229, § 399 odst. 2 věty druhé a § 479, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40 odst. 1).
(2)
Jde-li o právní úkon, o jehož registraci rozhodlo státní notářství, může být jeho neplatnost z důvodů uvedených v odstavci 1 určena jen rozhodnutím soudu.”.
3. § 44 zní:
㤠44
Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu.”.
4. § 47 zní:
㤠47
(1)
Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. Je-li rozhodnutí záporné, smlouva se ruší.
(2)
Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba její registrace státním notářstvím, je smlouva účinná registrací. Je-li rozhodnutí záporné, smlouva se ruší.
(3)
Nedošlo-li na návrh podaný do tří let od uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu nebo k registraci, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.”.
5. V § 100 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„Nepromlčuje se také právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2.”.
6. § 105 zní:
㤠105
Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno nabytí dědictví, schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví nebo provedeno vypořádání mezi dědici státním notářstvím.”.
7. V § 106 odst. 1 se slovo „rok” nahrazuje slovy „dva roky”.
8. V § 107 v odstavci 1 se slovo „rok” nahrazuje slovy „dva roky”, připojuje se odstavec 3, který zní:
„(3)
Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.”.
9. V § 109 se na konci připojuje tato věta:
„Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.”.
10. § 122 odst. 3 zní:
„(3)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.”.
11. Za § 130 se vkládá § 130a, který zní:
㤠130a
(1)
Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného…
