Input:

Usnesení 6/2006 SbNU, sv.41, K pojmu „dobré mravy“ podle občanského zákoníku Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, usnesení č. 6

III. ÚS 649/05

K pojmu „dobré mravy“ podle občanského zákoníku

Ústavní soud definoval pojem dobré mravy ve svém nálezu ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 10, usn. č. 14, str. 383 a násl.) jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Ustálená judikatura nejenom Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2495/98, 29 Cdo 969/99 a dále citované rozhodnutí sp. zn. 23Cdo 2060/98) předpokládá, že soudy se budou v řízení požadavkem souladu s dobrými mravy zabývat jako společensky uznávaným komplexem mínění, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má nebo může být obsah jejich jednání, aby bylo z hlediska obecných morálních zásad demokratické společnosti akceptovatelné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000 sp.zn. 23 Cdo 2060/98). Soud tedy zjišťuje, zda se příslušné smluvní ujednání (resp. jeho výkon) příčí dobrým mravům v daném čase a na daném místě podle objektivního kritéria, nezávisle na vědomí a vůli toho, kdo právo nebo povinnost vykonává (nezávisle na zavinění), a v tomto ohledu provádí dokazování. Kritériem může být rovněž nepřiměřená výše sjednané smluvní pokuty (jakož i možnost stěžovatelky jako dražebníka nezávisle na vůli navrhovatelů dražby ovlivňovat cenu nemovitosti dosažitelnou dražbou, a tím i výši své odměny) vzhledem k výši a povaze závazku takto zajištěného i vzhledem k zákonným ustanovením zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, jež stanoví výpočet maximální možné odměny dražebníka, přičemž smluvní pokuta byla svým výpočtem odvozena právě z odměny dražebníka a svou výší se mj. blížila zákonem stanovené maximální hranici odměny dražebníka za provedenou dražbu.

Usnesení

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Pavla Rychetského - ze dne 3.května 2006 sp. zn. III. ÚS 649/05 ve věci ústavní stížnosti B., s. r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. září 2005 č. j. 23 Co 237/2005-87, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. dubna 2005 č. j. 3 C 165/2004-64, kterým bylo zčásti vyhověno stěžovatelčině žalobě o zaplacení peněžité částky a zčásti byla tato žaloba zamítnuta.

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou včas a i v ostatním splňující podmínky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. dubna 2005 č. j. 3C 165/2004-64, kterým bylo zčásti