Usnesení 11/2003 SbNU, sv.30, K nemožnosti podat proti rozhodnutí orgánu státní správy vydanému podle § 5 občanského zákoníku správní žalobu podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu Garance
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, usnesení č. 11
IV. ÚS 798/02
K nemožnosti podat proti rozhodnutí orgánu státní správy vydanému podle § 5 občanského zákoníku správní žalobu podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu
Proti rozhodnutí orgánu státní správy vydanému podle ustanovení § 5 občanského zákoníku nebylo před 1. lednem 2003 možno brojit správní žalobou podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu, ve znění tehdy platném a účinném.
Usnesení
Ústavního soudu ze dne 19. května 2003 sp. zn. IV. ÚS 798/02 ve věci ústavní stížnosti JUDr. M. V. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 10. 2002 sp. zn. 30 Ca 136/2001, kterým bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí Magistrátu města Brna z 12. 4. 2001 č. j. byt/01/15826-JUDr.P./3216, jímž bylo změněno rozhodnutí Úřadu městské části Brno-střed, že se stěžovateli podle § 5 občanského zákoníku ukládá povinnost umožnit H. L. přístup do prostor v přízemí specifikované nemovitosti a povinnost zdržet se zásahu do pokojného stavu spočívajícího v právu H. L. užívat tuto část nemovitosti.
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 12. 2002, se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2002 č. j. 30 Ca 136/2001-25, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě ze dne 30. 4. 2001 proti rozhodnutí vedlejšího účastníka Magistrátu města Brna ze dne 12. 4. 2001 č. j. byt/01/15826-JUDr.P./3216. Posledně uvedeným rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí Úřadu městské části Brno-střed ze dne 9. 2. 2001 č. j. BT/01/00002/Ja tak, že podle § 5 občanského zákoníku se stěžovateli ukládá povinnost do 3 dnů od právní moci rozhodnutí umožnit H. L. přístup do prostor v přízemí specifikované nemovitosti v Brně a povinnost zdržet se zásahu do pokojného stavu spočívajícího v právu H. L. užívat tuto část nemovitosti. Řízení bylo správním soudem zastaveno s odůvodněním, že právní ochrana vyplývající z § 5 občanského zákoníku je ochranou předběžnou. Účelem uvedeného ustanovení je poskytnout ochranu výkonu zaužívaného (pokojného) stavu. Při tomto rozhodování není podstatné, zda existence tohoto „pokojného stavu“ je v souladu s právem. Posouzení této otázky je vyhrazeno soudu v občanskoprávním řízení. Jedná se tedy o rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) Soud v odůvodnění poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2001 sp. zn. IV. ÚS 666/2000.
Stěžovatel tvrdí, že napadeným usnesením bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy, zakotvené v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Vyjádřil názor, že čl. 36 odst. 2 Listiny je v poměru k čl. 36 odst. 1 Listiny ustanovením speciálním. Poukázal též na názory právní teorie, dle nichž nutno interpretovat ustanovení čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny extenzivně, tj. v pochybnostech dát přednost ochraně…
