Input:

Nález 125/1997 SbNU, sv.9, K postavení licitátora dražby Ke způsobům nabývání vlastnictví podle občanského zákoníku Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 125

III. ÚS 116/97

K postavení licitátora dražby
Ke způsobům nabývání vlastnictví podle občanského zákoníku

Licitátor dražby je organizátorem dražby bez vlastní meritorní rozhodovací pravomoci, vystupujícím při dražbě v intencích toho, v jehož prospěch se dražba koná a jeho případné vykročení z daných instrukcí může mít sice různé právní následky, nemůže však nikdy vést k založení vlastnictví vydražitele k věcem, které jako dražené nebyly představeny (k dražbě nabídnuty). Způsoby nabývání vlastnictví dané ustanovením občanského zákoníku (§ 132) samy o sobě nespadají pod ústavněprávní ochranu vlastnictví ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; plyne to nejen ze zásad v dřívějších nálezech Ústavního soudu již vyložených, ale i z toho, že jde toliko v obecné rovině o zákonem stanovený výčet hmotněprávních podmínek, za nichž lze vlastnictví platně nabývat a jejichž splněním (dovršením) konkrétní vlastnictví teprve vzniká.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 9. října 1997 sp. zn. III. ÚS 116/97 ve věci ústavní stížnosti S., spol. s r.o. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 28. 1. 1997 sp. zn. 2 Cdon 123/96 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze 7. 11. 1995 sp. zn. 17 Co 432/95 o vlastnické právo.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.), která i jinak splňovala formální podmínky předepsané zákonem [§ 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 72 odst. 1 písm. a), 4 zák. č. 182/1993 Sb.], napadl stěžovatel rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. ledna 1997 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. listopadu 1995 a tvrdil, že těmito rozhodnutími obecné soudy v jeho občanskoprávní věci vedené před Okresním soudem v Semilech (pod sp. zn. 6 C 17/93), jako orgány veřejné moci, porušily jeho ústavně zaručené základní právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny základních práv a svobod - dále jen „Listina“). S poukazem na to, že v řízení před obecnými soudy blíže popsané a označené nemovitosti nabyl (v rámci malé privatizace) v dražbě, zdůraznil, že oba zmíněné obecné soudy (Nejvyšší soud ČR ve věci rozhodoval jako soud dovolací) tím, že odepřely soudní ochranu jeho vlastnictví k části vydražených nemovitostí (k pozemkovým parcelám č. 704/1, 704/2 a 704/3 kat. úz. H.) porušily zákon co do způsobu nabývání vlastnictví k věcem vydraženým ve veřejné dražbě (§ 132 odst. 1 občanského zákoníku, dále jen „o.z“., zák. č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zák. č. 541/1990 Sb.) a v podrobném zdůvodnění své ústavní stížnosti dovozoval, že v průběhu samotné dražby nedošlo ke změně vyvolávací ceny dražené provozní jednotky (šlo o Vinárnu pod Čerťákem v H.), tato ve smyslu zákonných ustanovení před zahájením dražby a ve lhůtě zákonem stanovené (§ 4 odst. 6 zák. č. 427/1990 Sb.) byla popsána (v tzv. provozní kartě) nejen jako dům čp. 272, ale též (dle výpisu z evidence nemovitostí - LV č. 13 obce H.) jako provozní jednotka spolu s k ní