Input:

Nález 12/2013 SbNU, sv.68, Ke lhůtě pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 68, nález č. 12

IV. ÚS 376/11

Ke lhůtě pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ústavní soud ve své judikatuře vymezil tři základní hlediska, na jejichž bázi posuzuje konformitu té které právním předpisem stanovené lhůty - tedy zda ji normotvůrce nestanovil svévolně, zda není nepřiměřená a zda neznevýhodňuje některou skupinu subjektů ve srovnání s jinou v možnosti uplatnění práva v důsledku dodatečné změny podmínek.

Třídenní námitková lhůta ve smyslu § 175 o. s. ř. byla nepřiměřená, neboť směnka je uplatňována i mezi subjekty (spotřebiteli), jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou - a ani to nelze od nich spravedlivě očekávat - vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika z něj plynoucí.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Jana Musila - ze dne 14. ledna 2013 sp. zn. IV. ÚS 376/11 ve věci ústavní stížnosti Kamily Šafářové, zastoupené JUDr. Jiřím Bílkem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 5, Praha 2, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112 o ponechání směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 v platnosti, za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a společnosti GORASAN COMPANY LIMITED, Theklas Lysioti 35, EAGLE STAR HOUSE, 6th floor, P. C. 3030, Limassol, Cyprus, jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

I. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásada rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112 se ruší.

Odůvodnění

I. Rekapitulace návrhu stěžovatelky

Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil nálezem rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112. S návrhem na zrušení uvedeného rozsudku se domáhala rovněž zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“), a to zejména z následujících důvodů:

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 17. června 2010 č. j. 37 Cm 419/2009-84 zrušil směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009. Proti tomuto rozsudku podal žalobce, společnost GORASAN COMPANY LIMITED, Theklas Lysioti 35, EAGLE STAR HOUSE, 6th floor, P. C. 3030, Limassol, Cyprus, (v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky vedlejší účastník - dále též jen „žalobce“) odvolání. V odvolacím řízení Vrchní soud v Praze změnil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci tak, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 ponechal v platnosti. Podle názoru stěžovatelky Vrchní soud v Praze v uvedeném rozsudku rozhodl především v rozporu s ustanovením § 3 zákona