Input:

č. 95/1950 Sb. rozh. obč., Garance

č. 95/1950 Sb. rozh. obč.
Má li opatrovnický soud dát svolení k vystěhování nezletilce do ciziny, je přitom povinen přihlížet nejen k zájmům dítěte, ale i k prospěchu společnosti.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 20. července 1949, R IV 214/49.)
Manželství rodičů nezletilé – čtyřleté dcery – bylo rozloučeno a oba rodiče uzavřeli nová manželství. Nezletilá zůstala ve výchově a výživě matky a ta podala u opatrovnického soudu žádost za udělení souhlasu k tomu, aby dcera byla připsána na její cestovní pas, ježto hodlá se svým manželem odcestovat do ciziny. Otec dítěte i kolisní opatrovník se vyslovili proti této žádosti a otec požádal opatrovnický soud, aby mu dcera byla dána do jeho výchovy a výživy.
Okresní soud civilní v Brně nevyhověl žádosti matky o udělení povolení k odjezdu nezletilé dcery do ciziny a v odůvodnění rozhodnutí uvedl: Pro zamítavé rozhodnutí mluví jednak důvody veřejné, jednak soukromé. Vláda usiluje o repatriaci osob české a slovenské národnosti, aby jim umožnila – s návratem do vlasti – i účast na jejím socialistickém budování. Bylo by proti intencím vlády, aby se naši občané stěhovali z republiky. Proti vystěhování dítěte z vlastí se však postavil se vší rozhodností nejen otec dítěte, nýbrž i kolisní opatrovník. Při rozhodování soudu nemůže být rozhodujícím přání jednoho z rodičů, nýbrž především blaho a zájem dítěte. I když je třeba přiznat, že čtyřleté dítě potřebuje