Input:

č. 57/1952 Sb. rozh. obč., Garance

č. 57/1952 Sb. rozh. obč.
Soud může přivolení k výpovědi odepřít, i když jsou dány skutkové okolnosti, které by jinak mohly založit důležitý výpovědní důvod (§ 385 o. s. ř., nař. ministra spravedlnosti č. 179/1950 Sb.), nejeví-li se vzhledem k okolnostem případu návrh na přivolení k výpovědi přiměřený.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 8. listopadu 1951, 11 Ok 171/51.)
Pronajimatelka se domáhala přivolení k výpovědi z bytu proti nájemcům – manželům – a jako výpovědní důvod uplatňovala, že nájemkyně jí ublížila na zdraví.
Okresní soud v Přerově návrh na přivolení k výpovědi zamítl.
Krajský soud nevyhověl odvolání pronajimatelky.
Z odůvodnění:
První soud zjistil, že nesváry v domě jsou zaviněny neústupností navrhovatelky a jejího manžela, kteří, odvolávajíce se na nájemní smlouvu po případě domovní řád, nechtějí nájemníkům v domě povolit ani sebemenší ústupky, jež vyžaduje normální běh života. Toto zjištění považuje za správné i odvolací soud, neboť hodnověrnost slyšených svědků je podporována i obsahem předložené korespondence, z níž je zřejmo, že navrhovatelé nechtějí nájemníkům povolit nic, co není kryto obsahem nájemní smlouvy nebo domovního řádu. A přece každý projev vůle nutno podle § 31 o. z. vykládat v souladu s pravidly socialistického soužití. Podle § 1 odst. 2 o. s. ř. má soud svým rozhodováním vychovávat občany k plnění jejich občanských povinností. To platí jak pro odpůrce, tak pro navrhovatelku.
Ze spisu plyne, že pronajimatelka