č. 4601/2024 Sb. NSS, Advokacie: kárná odpovědnost advokáta za politické projevy nesouvisející s výkonem advokacie Garance
č. 4601/2024 Sb. NSS
Advokacie: kárná odpovědnost advokáta za politické projevy nesouvisející s výkonem advokacie
k § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (v textu jen „zákon o advokacii“)
Kárně postihovat bylo možné pouze jednání advokátů, k němuž došlo při výkonu advokacie (§ 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020). Nebylo tedy možno kárně postihnout advokáta za výkon politických práv (politický projev), který nijak s výkonem advokacie nesouvisel.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2024, čj. 8 As 136/2022-57)
Prejudikatura: č. 350/2004 Sb. NSS, č. 688/2005 Sb. NSS, č. 2465/2012 Sb. NSS, č. 3668/2018 Sb. NSS, č. 3868/2019 Sb. NSS a č. 4178/2021 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 96/2001 Sb. a č. 134/2017 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 1167/17); rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 2. 1994, Casado Coca proti Španělsku (stížnost č. 15450/89).
Věc: K. A. S. proti České advokátní komoře o spáchání kárného provinění, o kasační stížnosti žalované.
V této věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo možné dle zákona o advokacii kárně postihovat politické projevy advokáta, které nesouvisely s výkonem advokacie.
Skutkové pozadí celé věci nebylo mezi stranami sporné. Žalobkyně je advokátkou a politicky aktivně činnou osobou. Na počátku 90. let byla poslankyní Sněmovny národů Federálního shromáždění. Byla členkou více politických stran či hnutí. Vydala řadu knih, v nichž se vyjadřovala k veřejnému dění. V souvislosti s migrační krizí v letech 20152016 se občansky angažovala s kritikou imigrace a islámu. V této souvislosti vystoupila na konferenci „Máme se bát islámu?“, která proběhla v Poslanecké sněmovně. Ve svém projevu prohlásila, že islám je zločinnou a zločineckou ideologií a je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus. Vůči tomuto projevu se ohradil přítomný turecký velvyslanec. Z konference odešel a veřejně vyzval k vyšetření výroků žalobkyně. V reakci na tyto kroky velvyslance proběhlo dne 7. 6. 2016 před budovou velvyslanectví Turecké republiky shromáždění s názvem „Veřejné čtení“. Při něm byl čten projev žalobkyně, který pronesla v Poslanecké sněmovně. Žalobkyně rovněž pronesla další projev, v němž mimo jiné uvedla: „A protože, pane velvyslanče, nerozumíte diplomatickému protokolu, udělám teď něco, čemu budete rozumět: proklínám Vás, proklínám Vás, proklínám Vás, umřete, umřete dřív, než zplodíte syny, a umřete beze cti.“
Posledně citovaným výrokem se zabýval kárný senát žalované na základě podané kárné žaloby jako možným kárným proviněním (tomu předcházelo předání věci žalované Policií České republiky, která se ve vztahu k danému jednání zabývala podezřením ze spáchání přestupku proti občanskému soužití). Kárný senát rozhodnutím ze dne 16. 5. 2018 žalobkyni shledal vinnou z kárného provinění spočívajícího v porušení § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 usnesení představenstva žalované č. 1/1997, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (dále jen „etický kodex“). Žalobkyně podle něj…
