č. 32/1951 Sb. rozh. tr., Garance
č. 32/1951 Sb. rozh. tr.
K výkladu § 12 odst. 1 tr. zák.
Pachatelův skutek se posuzuje podle toho práva, jehož použití je pro obviněného příznivější, a to bez rozdílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či o různé skutkové podstaty. Přitom se použije ve všech směrech buď jen práva platného v době činu anebo jen práva pozdějšího.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně ze 4. září 1950, To V 123/50.)
Obviněný byl žalován pro různé výroky, které pronesl na dvoře hostince vůči předsedovi místního akčního výboru Národní fronty.
Okresní soud ve Znojmě uznal obviněného před 1. srpnem 1950 vinným pro výroky, v nichž spatřoval skutkovou podstatu šíření poplašné zprávy, zprostil ho však žaloby pro zločin veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním podle § 99 tr. zák. 1852, protože ve zjištěných výhružkách tuto skutkovou podstatu nespatřoval.
Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora do zprošťujícího výroku, zrušil tuto část rozsudku a uznal obviněného vinným pokud jde o výrok právě uvedený trestným činem útoku proti skupinám obyvatelů podle § 117 tr. zák.
Z důvodů:
Okresní soud pochybil především tím, že ve zjištěných výhružkách obviněného nespatřoval skutkovou podstatu zločinu veřejného násilí podle § 99 tr. zák. 1852, protože v ohroženém v důsledku výhrůžek nevznikly žádné obavy. Podle ustáleného výkladu tu stačilo, aby pohrůžka byla objektivně způsobilá vyvolat takové obavy. Tato podmínka je splněna a jednání obviněného tedy zakládá podle dřívějšího práva skutkovou podstatu zločinu podle § 99 tr. zák. 1852. Pro tento zločin by nemohl obviněný být uznán vinným, přesto že nové trestní právo…
