č. 22/1951 Sb. rozh. tr., Garance
č. 22/1951 Sb. rozh. tr.
Případ sabotáže vesnického boháče při výkupu strojů, plnění dodávek atd.
Všechna jednání, jimiž pachatel při různých příležitostech uskutečňuje svůj konečný úmysl mařit nebo ztěžovat provádění nebo plnění jednotného hospodářského plánu, třeba posuzovat jako jeden trestný čin sabotáže.
(Rozhodnutí okresního soudu v Moravských Budějovicích z 9. září 1950, T 159/50.)
Okresní soud uznal obviněného vinným zločinem sabotáže podle § 36 odst. 1 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, který spáchal tím, že při výkupu hospodářských strojů podléhajících výkupu v rámci pětiletého plánu, při chovu dobytka, při plnění dodávek zemědělských výrobků a černým mletím porušil povinnosti vyplývající z jeho povolání v úmyslu mařit nebo ztěžovat provádění jednotného hospodářského plánu v úseku zemědělském.
Z důvodů:
Obviněný rolník měl hospodářství ve výměře 49 ha. Býval dlouhá léta předsedou dvou družstevních lihovarů, předsedou hospodářského družstva a též starostou obce. Je to typ vesnického boháče, který dříve svým majetkem a svým vlivem ovládal a vykořisťoval malé a střední rolníky a který nyní se pričiňoval, jak mohl, aby narušoval socialistickou výstavbu a brzdil budovatelské úsilí pracujícího lidu zejména tam, kde se jím sám cítil nejvíce dotčen, t. j. při budování socialistické zemědělské velkovýroby, resp. vůbec v zemědělském úseku jednotného hospodářského plánu.
Když byl prováděn výkup mechanisačních prostředků (hospodářských strojů), popřel obviněný orgánům výkupové komise, kteří chtěli vykoupit výfukovou řezačku, že by měl stroj té velikosti, která podléhala výkupu. Poukázal přitom na číselné označení velikosti své řezačky. Protože ale zřejmě šlo o nesprávné označení, byly rozměry řezačky přeměřeny a zjištěno, že jde ve skutečnosti o velikost č. 16, která podléhala výkupu, a že č. 14 bylo na řezačce namalováno čerstvou barvou.
Pak byla zapsána k výkupu mlátička. Když se komise dotazovala na lis na slámu, zavedl ji obviněný do druhé stodoly, kde jí nabídl starý opotřebovaný lis s tím, že jiný nemá. Poněvadž toto tvrzení se nezdálo členům komise pravděpodobným, pátrali dále a v první stodole našli nový celokovový lis zcela přikrytý slámou. Nyní se teprve obviněný vymlouval, že tento lis ještě není jeho, protože není úplně zaplacen. Toto vysvětlení se pak ukázalo nesprávným.
V téže době přidělil místní národní výbor obviněnému k chovu jedno tele, poněvadž obviněný neměl zastaven plánovaný stav hovězího dobytka. Obviněný odepřel toto tele přijmout a na výměr napsal, že nemá jadrná krmiva. V červenci 1950 semlel obviněný v mlýně svého známého 4 q pšenice, ačkoliv na to neměl mlecího povolení. V roce 1949 dodal obviněný o 375 q brambor a o 6990 1 mléka méně než měl dodat.
Obviněný sice popřel jakoukoliv vinu, avšak podle výsledků průvodního řízení nemá soud pochybnosti o tom, že obviněný přemaloval nebo dal přemalovat číslo na výfukové řezačce a že ukryl nebo dal ukrýt nový lis na slámu za tím účelem, aby zabránil jejich výkupu pro účely družstevního zemědělského hospodářství. Také jeho obhajoba, že nemůže převzít do chovu jedno tele, protože nemá jadrného krmiva, je pouhou výmluvou; vždyť brzy nato převzal…