č. 211/1949 Sb. rozh. obč., Garance
č. 211/1949 Sb. rozh. obč.
Byla-li povolena exekuce na nemovitost, která není vlastnictvím povinného, nýbrž je začleněna do národního podniku, jemuž však není dosud knihovně připsána, není národní podnik oprávněn uplatňovat nepřípustnost exekuce rekursem proti jejímu povolení, nýbrž toliko žalobou podle § 37 ex. ř.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 28. dubna 1949, R XX 59/49.)
Bývalý krajský soud civilní v Praze povolil exekuci nuceným zřízením zástavního práva.
Proti tomuto povolení podal rekurs národní podnik. Tvrdil v něm, že exekuce nuceným zřízením zástavního práva neměla být povolena, ježto nemovitosti, na něž se exekuční zástavní právo vkládá, nejsou již vlastnictvím povinné strany. Tyto nemovitosti byly totiž začleněny jako součást znárodněného podniku do majetkové podstaty národního podniku. Tím se stal tento národní podnik jejich vlastníkem, třebas jsou dosud v pozemkové knize připsány dlužníku.
Krajský soud (zvláštní senát podle § 134, odst. 2 zák. č. 319/1948 Sb.) rekurs odmítl.
Z důvodů:
Z ustanovení §§ 64, 65 ex. ř. plyne, že rekurs přísluší v exekučním řízení nejen stranám (t. j. vymáhajícímu věřiteli a dlužníku), nýbrž i účastníkům. Rekurent však není ani stranou ani účastníkem tohoto řízení. Jeho oprávnění, k rekursu nelze vyvodit ani z ustanovení § 88, odst. 2 ex. ř. a § 123, č. 1 knih. zák. Podle § 88, odst. 2 ex. ř. platí pro povolení a výkon vkladu…
