č. 153/1949 Sb. rozh. obč., Garance
č. 153/1949 Sb. rozh. obč.
Jsou-li exekučně vymáhány dlužné alimenty vůči povinnému, který není ochoten platit ani běžné výživné, nelze povolit odklad exekuce podle § 4 zák. č. 227/1946 Sb.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 28. července 1949, R II 126/49.)
Proti dlužníku byla vedena exekuce nucenou dražbou nemovitosti pro pohledávku výživného nezletilého dítěte, které povinný neplatil již po několik let. Povinný navrhl, aby mu byl povolen odklad exekuce podle § 4 zák. č. 227/1946 Sb., poněvadž se dostal do nezaviněné finanční tísně. Dále žádal, aby celý vymáhaný obnos 6.200 Kčs mohl zaplatit po sklizni ve dvou splátkách. Vymáhající strana souhlasila s odkladem jen pod podmínkou, že povinný začne ihned splácet běžné výživné, což však dlužník odmítl.
Okresní soud v Přerově zamítl návrh povinného na odklad exekuce z těchto důvodů: Naprosté neplacení nepatrného výživného 200 Kčs měsíčně je sabotováním alimentační povinnosti. Na vymáhající straně není možno požadovat, aby se jen dívala na to, jak vzrůstá dlužné výživné. Povinný se živí rolnictvím na jiném místě, než kde je předmět exekuce, a proto utrpí případným prodejem nemovitosti daleko menší škodu, než jakou by utrpěla…
