č. 90/2001 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Evropského zákoníku sociálního zabezpečení
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. dubna 1964 byl ve Štrasburku přijat Evropský zákoník sociálního zabezpečení.
Jménem České republiky byl Zákoník podepsán ve Štrasburku dne 10. února 2000.
Se Zákoníkem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Zákoník ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Zákoníku, dne 8. září 2000.
Při ratifikaci Zákoníku bylo učiněno prohlášení, že Česká republika přijímá povinnosti vyplývající ze Zákoníku takto:
1. z částí II až X Zákoníku povinnosti vyplývající z následujících částí:
Část II - Zdravotní péče
Část III - Dávky v nemoci
Část IV - Dávky v nezaměstnanosti
Část V - Starobní důchod
Část VII - Rodinné dávky
Část VIII - Dávky v mateřství
Část IX - Invalidní důchod
Část X - Dávky pozůstalých
2. Česká republika neuplatňuje ustanovení článku 2 odst. 2.
Zákoník vstoupil v platnost na základě svého článku 77 odst. 2 dne 17. března 1968. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 9. září 2001.
Anglické znění Zákoníku a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
EVROPSKÝ ZÁKONÍK SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Štrasburk 16. 4. 1964
Preambule
Členské státy Rady Evropy, signatáři Evropského zákoníku sociálního zabezpečení,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je vytvořit užší spojení mezi členy Rady za účelem dosažení pokroku v sociální oblasti;
majíce na zřeteli, že jedním z cílů sociálního programu Rady Evropy je napomáhat všem členům Rady při dalším zdokonalování jejich soustav sociálního zabezpečení;
uznávajíce účelnost harmonizace sociálních nákladů v členských zemích Rady Evropy;
přesvědčeny o tom, že je třeba vypracovat Evropský zákoník sociálního zabezpečení (dále jen „Zákoník”) na vyšší úrovni, než jsou minimální standardy vymezené v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení,
se dohodly na těchto ustanoveních, jež byla vypracována ve spolupráci s Mezinárodním úřadem práce:
Část I
Obecná ustanovení
Článek 1
1. Pro účely Zákoníku:
a)
termín „Výbor ministrů” znamená Výbor ministrů Rady Evropy;
b)
termín „Výbor” znamená Výbor expertů pro otázky sociálního zabezpečení Rady Evropy nebo jakýkoli jiný výbor, který může být Výborem ministrů určen, aby plnil úkoly stanovené v článku 2 odst. 3, článku 74 odst. 4 a článku 78 odst. 3;
c)
termín „generální tajemník” označuje generálního tajemníka Rady Evropy;
d)
termín „stanovený” znamená určený vnitrostátními právními předpisy nebo z nich vyplývající;
e)
termín „pobyt” znamená obvyklý pobyt na území smluvní strany a termín „obyvatel” označuje osobu, která obvykle bydlí na území smluvní strany;
f)
termín „manželka” znamená ženu, kterou vyživuje její manžel;
g)
termín „vdova” znamená ženu, kterou vyživoval její manžel v době své smrti;
h)
termín „dítě” znamená buď dítě školou povinné nebo dítě mladší patnácti let podle toho, co je stanoveno;
i) …
