Input:

č. 4588/2024 Sb. NSS, Pobyt cizinců: neudělení dlouhodobého víza za účelem studia na základě pohovoru Garance

č. 4588/2024 Sb. NSS
Pobyt cizinců: neudělení dlouhodobého víza za účelem studia na základě pohovoru
k čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (v textu jen „směrnice 2016/801“)
Důkazem pro domněnku, že státní příslušník třetí země by v zemi pobýval za jiným účelem, než pro který žádá o přijetí podle čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair, může být za určitých výjimečných okolností i obsah pohovoru provedeného s cizincem na zastupitelském úřadu České republiky. Tak tomu bude tehdy, pokud již ze samotného průběhu pohovoru a ze skutečností sdělených cizincem je zcela zjevné, že studijní účel pobytu nebude naplněn.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2024, čj. 55 A 50/2022-43)
Věc: M. Y. proti Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o udělení dlouhodobého víza.

Žalobce požádal o udělení dlouhodobého víza za účelem studia. Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že žalobci toto vízum neudělí, a podle § 56 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) jej písemně informovalo o důvodech neudělení. Žalobce se bránil žádostí o nové posouzení důvodů (§ 180e téhož zákona), žalovaná však novým posouzením ze dne 6. 10. 2022 potvrdila závěr ministerstva. Správní orgány uzavřely, že tvrzení žalobce ohledně zamýšleného studia v České republice nebylo věrohodné a existovaly pochybnosti, zda by žalobce plnil účel pobytu ve smyslu čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice 2016/801. Měly za to, že se nepodařilo dostatečně ověřit údaje uvedené v žádosti, a tím pádem ani dostatečně prokázat deklarovaný studijní záměr pobytu. Shledaly tedy důvod pro neudělení dlouhodobého víza podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců.
Žalobce se proti posouzení žalované bránil žalobou u Krajského soudu v Brně. Uvedl, že vízum mu nebylo uděleno z důvodu pochybností, zda bude fakticky plnit účel pobytu. Ty pramenily z výsledku pohovoru, na kterém údajně nevysvětlil důvody pro volbu studia, a také z toho, že zvolený obor nekoresponduje s jeho stávajícím povoláním. Zdůraznil, že ke své žádosti doložil všechny požadované dokumenty, zajistil potřebnou superlegalizaci, úspěšně absolvoval příjímací řízení, zaplatil poplatky a kvůli žádosti se dostavil do Indie, což samo o sobě vyžadovalo získání víza. Tento proces jej stál velké úsilí, čas, peníze i energii a svědčil o jeho silné motivaci žít a studovat v České republice.
Z mezinárodního i evropského práva vyplývá přednostní postavení studentů, které se projevuje povinností států umožnit jim studovat a pouze výjimečně toto právo nepřiznat. Žalobce odkazoval na čl. 26 Všeobecné deklarace lidských práv,