č. 271/1948 Sb., Zákon o úlevách v plnění některých závazků, které zněly na říšské marky
ZÁKON
ze dne 1. prosince 1948
o úlevách v plnění některých závazků, které zněly na říšské marky.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1)
Nárok na úlevy v plnění podle tohoto zákona mají dlužníci peněžitých závazků, které vznikly před 10. říjnem 1938 v československých korunách, nebyly dnem 1. srpna 1945 ještě zcela splaceny a
a)
byly zajištěny zástavním právem na nemovitostech v území země České nebo Moravskoslezské nebo Slovenska, obsazeném v roce 1938 Německem (dále jen „pohraniční území”), nebo aspoň byly podloženy dlužním úpisem, který obsahuje úmluvu o pravidelných splátkách a má náležitosti potřebné k tomu, aby se podle něho mohl takový závazek na řečených nemovitostech zástavním právem zajistit, nebo
b)
dlužníkem je okres nebo obec anebo jiná veřejnoprávní korporace se sídlem v pohraničním území,
byly-li podle předpisů okupační moci přeměny na říšské marky v poměru 1 Kč = 12 feniků, nebo sice v poměru 1 K (Ks) = 10 feniků, avšak dlužníku bylo uloženo uhraditi kapitálové vyrovnání (odstavec 2), mají-li se plniti v korunách podle dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 36 Sb., o plnění závazků znějících na říšské marky, po případě podle zákona ze dne 11. června 1947, č. 118 Sb., o plnění závazků znějících na říšské marky na Slovensku a v poměru mezi zeměmi Českou a Moravskoslezskou a Slovenskem, anebo bylo-li dlužníku uloženo uhraditi kapitálové vyrovnání, aniž závazek byl přeměněn na říšské marky.
(2)
Kapitálovým vyrovnáním se v tomto zákoně rozumí částka ve výši 20% závazku podle stavu k 1. říjnu 1940, kterou byli dlužníci povinni uhraditi podle předpisů okupační moci Zemské bance a žirovému ústředí v Liberci jako správci pohledávek z kapitálového vyrovnání k věrné ruce.
(3)
Úlevy v plnění podle tohoto zákona se nevztahují
a)
na závazky, u nichž došlo po přeměně na říšské marky nebo po uložení povinnosti uhraditi kapitálové vyrovnání k převzetí dluhu při zcizení zavazené nemovitosti;
b)
na závazky, u nichž je věřitelem tuzemský peněžní ústav (peněžní podnik) čítajíc v to i tuzemské filiálky cizozemských peněžních ústavů (peněžních podniků), a dlužníkem osoba, jejíž majetek byl konfiskován podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, anebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.
§ 2.
(1)
Byl-li peněžitý závazek, na který se vztahují úlevy v plnění podle § 1, přeměněn podle předpisů okupační moci na říšské marky v poměru 1 Kč = 12 feniků, je věřitel povinen
1. …
