Input:

265/2005 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 4. května 2005 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Garance

č. 265/2005 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 4. května 2005 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 4. května 2005 v plénu ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová a JUDr. Michaela Židlická o návrhu J. M. na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
Ústavnímu soudu byla dne 15. července 2003 doručena ústavní stížnost stěžovatele J. M., která směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 13 Co 338/99-91 ze dne 5. října 2000, a po upřesnění, které bylo doručeno 29. září 2003, i proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 1409/2001-120 ze dne 24. dubna 2003, a která dále obsahovala návrh na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Čtvrtý senát Ústavního soudu usnesením ze dne 22. března 2004 sp. zn. IV. ÚS 402/03 řízení o ústavní stížnosti podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu”) přerušil, a to poté, co konstatoval, že návrh splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 74 tohoto zákona, tj., že je napadáno ustanovení právního předpisu, jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, a že nejde o návrh zjevně neopodstatněný. Návrh na zrušení ustanovení § 442 odst. 1 a § 449 odst. 2 občanského zákoníku postoupil plénu Ústavního soudu.
V řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 381/95 se navrhovatel domáhal zaplacení částky 2 000 000 Kč s přísl. proti P. M., a.s., z důvodů, že dne 17. prosince 1993 zahynul jeho syn F. M., nar. 22. června 1979, utonutím poté, co uklouzl do nechráněného prostoru pod jezem na řece Svratce v k. ú. Pisárky, na 48,17 km toku řeky v prostoru rekreační oblasti Riviéra v Brně. Zavinění na straně P. M., a.s., spatřoval v nezabezpečení místa, kde se nehoda stala, přestože v minulosti zde došlo k řadě utonutí. Požadoval zaplacení částky 13 510,60 Kč na nákladech pohřbu a pořízení epitafní desky, a ve zbytku se domáhal náhrady nemajetkové újmy, a to pro citovou újmu vyvolanou utrpením nad náhlým úmrtím syna, a dále majetkovou újmu z důvodu, že by mu zemřelý syn mohl v budoucnu pomáhat v podnikání, eventuálně jej nebo svou matku ošetřovat a poskytovat jim podporu v případě nemoci nebo bezmoci.
Městský soud v Brně rozsudkem č. j. 35 C 381/95-68 ze dne 28. ledna 1999 vyhověl žalobě jen v části týkající se náhrady nákladů pohřbu a pořízení epitafní desky a ve zbytku žalobu zamítl.
Rozhodnutí odůvodnil tak, že ustanovení § 442 odst. 1, § 448 odst. 1 a § 449 odst. 2