260/1948 Sb., Vyhláška o Úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou o spolupráci na poli sociální politiky a správy Garance

Mezi republikou Československou a republikou Polskou byla ve Varšavě dne 5. dubna 1948 sjednána Úmluva o spolupráci na poli sociální politiky a správy se Závěrečným protokolem.

Tato Úmluva a Závěrečný protokol byly schváleny vládou v její schůzi konané dne 13. dubna 1948 a dne 27. července 1948 byly ratifikovány presidentem republiky.

Výměna ratifikačních listin byla provedena v Praze dne 15. září 1948.

Úmluva se Závěrečným protokolem nabyla podle svého čl. 15. účinnosti prvním dnem měsíce, jenž následoval po výměně ratifikačních listin, t. j. dne 1. října 1948.

Text této Úmluvy a Závěrečného protokolu se vyhlašuje v příloze ke Sbírce zákonů.¹⁾

President republiky Československé s jedné strany a president republiky Polské se strany druhé, vedeni přáním upraviti vzájemný styk na poli sociální politiky a správy v duchu smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi republikou Československou a republikou Polskou, rozhodli se uzavříti k tomu cíli úmluvu a jmenovali k tomu své zmocněnce, kteří, vyměnivše si své plné moci a shledavši je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:

(1) Oba státy budou spolupracovati ve všech otázkách a na všech úsecích sociální politiky a správy, zejména k prohloubení sociálního pokroku jak ve svých vlastních zemích, tak i na poli mezinárodním.

(2) K tomu cíli oba státy budou podporovati na poli sociální politiky a správy výměnu zkušeností, všestranné vzájemné poznávání, jakož i spolupráci mezi příslušnými úřady, institucemi, odborovými a jinými organisacemi.

(1) Oba státy budou podporovati - po případě i poskytováním hmotných prostředků - vzájemné návštěvy organisované úřady, institucemi, odborovými a jinými organisacemi na poli sociální politiky a správy.

(2) Oba státy budou podporovati vzájemnou zotavnou péči o děti, mladistvé a pracující, prováděnou státem, odborovými, veřejnoprávními nebo jinými organisacemi; rovněž tak léčebnou péči, zejména v lázních a léčebných místech. K tomu účelu budou též oba státy podporovati budování a rozvoj vlastních i společných zařízení na území druhého státu.

(3) Oba státy se zavazují, že budou navzájem spolupracovati na úkolech mezinárodně sociální služby, týkající se občanů obou států, na př. při pátrání po nezvěstných, při opatřování dokladů a podávání zpráv, při řešení jednotlivých otázek z oblasti osobních a rodinných poměrů atd.