č. 18/1978 Sb. rozh., Garance
č. 18/1978 Sb. rozh.
Za zástupce vedoucího organizace ve smyslu ustanovení § 78 odst. 2 zák. práce nelze bez dalšího považovat náměstka ředitele organizace nai vedoucího pracovníka pověřeného krátkodobým zastupováním vedoucího organizace, nýbrž jen takového pracovníka, který jako zástupce vedoucího organizace má postavení statutárního orgánu.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 28. 2. 1977, 5 Cz 4/77)
Rozhodnutím ředitele organizace P. K. v O. ze 17. 3. 1976 bylo uloženo navrhovateli kárné opatření. BYlo odůvodněno tím, že se navrhovatel v pracovní době vzdálil z pracoviště a zdržoval se v restauraci; potrestán byl důtkou.
V návrhu na zrušení kárného opatření navrhovatel popíral správnost skutkových údajů uvedených v kárném opatření a současně dovozoval, že ředitel organizace nebyl příslušný toto kárné opatření uložit. Navrhovatel jako technickoprovozní náměstek je zástupcem vedoucího organizace (ředitele) a byl proto toho názoru, že jemu může podle ustanovení § 78 odst. 2 zák. práce uložit kárné opatření vedoucí orgánu, který je organizaci bezprostředně nadřízen, nebo jiný jím zmocněný vedoucí pracovník tohoto orgánu.
Okresní soud v Ostravě provedl mimo jiné důkaz organizačním řádem organizace a příkazem ředitele č. 12/1974 a zjistil, že zastupování ředitele řeší zvláštní příloha k tomuto organizačnímu řádu. Z příkazu ředitele organizace č. 12/1974 vyplývá, že ředitel po dobu své delší nepřítomnosti bude pověřovat svým zastupováním vedoucí pracovníky (zpravidla náměstky). Tak také navrhovatel byl pověřen zastupováním ředitele opatřením ze dne 14. 8., 25. 8 a 28. 12 1975. Soud tedy vycházel z toho, že v době, kdy se navrhovatel měl dopustit vytýkaných porušení pracovní kázně, nebyl statutárním zástupcem ředitele ve smyslu ustanovení § 21 hospodářského zákoníku (zákona č. 109/1964 Sb.) 1, poněvadž v té době byl ředitel přítomen a svou funkci vykonával. Soud přihlížel však k tomu, že navrhovatel je zástupcem ředitele v případě krátkodobého zastupování a že na základě své pracovní náplně má značná oprávnění, která, jak z této pracovní náplně vyplývá, je třeba vykládat extenzívně; kromě toho byl navrhovatel častěji pověřován statutárním zastupováním. Dospěl proto soud k závěru, že kárné opatření nemohl uložit navrhovateli ředitel organizace, nýbrž vedoucí orgánu, který je organizaci bezprostředně nadřízen (§ 78 odst. 2 zák. práce). Z těchto důvodů usnesením kárné opatření zrušil.
Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, tak, že tímto usnesením soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Ze statutu i z organizačního řádu organizace, proti níž návrh na zrušení kárného opatření směřoval, vyplývá, že jde o organizaci příspěvkovou, která má právní subjektivitu a jejím statutárním orgánem je ředitel. Zastupování ředitele nebylo upraveno organizačním řádem, ale bylo vyhrazeno zvláštní příloze organizačního řádu. Za zatím vydána nebyla, ale věc byla prozatím řešena příkazem ředitele č. 12/1974, jímž bylo stanoveno, že jako zástupce ředitele v době jeho delší nepřítomnosti (více než dva dny) bude ředitel pověřovat vedoucí pracovníky (zpravidla náměstky), a to vždy písemně, při čemž tento zástupce bude mít pravomoc…
