č. 109/1947 Sb., Zákon o dani ze mzdy, platné do 31.12.1952
ZÁKON
ze dne 26. června 1947
o dani ze mzdy.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Podmět daně.
Dani ze mzdy podléhají fysické osoby veškerou svou mzdou, plynoucí z tuzemska (nadále nazývané „příjemci”), bez ohledu na to, mají-li v tuzemsku bydliště.
§ 2
Předmět daně.
(1)
Předmětem daně jest mzda.
(2)
Mzdou podle tohoto zákona jsou:
a)
veškeré požitky (příjmy) plynoucí příjemci z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním (odstavec 3);
b)
všeliké odpočivné (zaopatřovací) platy, plynoucí s veřejného pensijního zaopatření, dávky z veřejnoprávního sociálního pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě smluv, stanov, služebních řádů a pod.;
c)
funkční požitky vyplácené ze státní nebo jiné veřejné pokladny;
d)
požitky plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, které druhy zaměstnání sem patří;
e)
odměny příslušníkům domácnosti majitelů nebo spolumajitelů podniku, zaměstnaným v tomto podniku, poskytované podnikatelem ve výši odpovídající podle platných mzdových (platových) vyhlášek mzdě zaměstnance, který by vykonával tutéž práci.
(3)
Požitky (příjmy) plynoucími příjemci z pracovního poměru jsou zejména:
a)
služební platy, jakékoliv přídavky k nim, remunerace, mzdy úkolové a od kusu a všechny jiné, jakkoli zvané platy všech veřejných a soukromých zaměstnanců,
b)
příspěvky, které dostávají na výživu světští duchovní a členové řeholních společenstev ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména celá kongrua (podrobnosti stanoví ministr financí),
c)
veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované pod písm. a) a b) ze svého pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, bez ohledu na to, spočívají-li na právním nároku nebo ne, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, provise, odměny, dary a jiná bezplatná věnování a pod., pokud nejsou osvobozena podle § 3.
(4)
Požitky uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou mzdou bez rozdílu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v přírodninách. Požitky v přírodninách ocení plátce hodnotami, které jsou podkladem pro výpočet pojistného v nemocenském pojištění. Není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, započtou se podle běžných místních cen.
(5)
Mzdou podrobenou dani nejsou požitky, které jsou náhradou skutečných služebních výdajů. Je-li mzda určena též z části na úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od ní služební náklad skutečně z ní zapravený. Ministr financí stanoví, které požitky jest pokládati za náhradu služebních výdajů po případě je stanoví paušálem.
§ 3
Osvobození.
(1)
Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:
a)
plat presidenta republiky Československé,
b)
tři pětiny funkčních požitků (platů a činovních - funkčních - přídavků) vyplácených ze státní nebo jiné veřejné pokladny s výjimkou funkčních požitků státních a jiných veřejných zaměstnanců,
c)
representační přídavky předsedy Národního shromáždění, členů vlády, předsedy a místopředsedů Slovenské národní rady a členů sboru…
