č. 4/1949 Sb. rozh. tr., Garance
č. 4/1949 Sb. rozh. tr.
Zákon č. 15/1947 Sb. stíhá pletichy s předměty potřeby jakéhokoli druhu, nikoli pouze se zbožím podléhajícím řízenému hospodářství, příp. jen s předměty denní nebo nutné potřeby.
Odebráním předmětů potřeby normálnímu oběhu a spotřebě ve smyslu § 1, odst. 1, písm. b) zák. č. 15/1947 Sb. je i jejich skrytí a zadržování, jsou-li podle své povahy určeny k zásobení spotřebitelů.
Ke skutkové podstatě podle § 1, odst. 1, písm. b) zák. č. 15/1947 Sb. stačí, když pachatel zamýšlel opatřit sobě nebo jinému nepřiměřený hospodářský prospěch, a netřeba, aby k jeho opatření skutečně došlo.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 16. března 1949, Zm I 105/49.)
Krajský soud v Plzni uznal rozsudkem z 27. listopadu 1948 obžalovaného vinným zločinem podle § 4, odst. 2 zák. č. 15/1947 Sb., a to na podkladě zjištění, že obžalovaný značné množství kožešinového zboží v ceně přes 220.000 Kčs ukryl v tajných skrýších a že dále i to zboží, jež měl v obchodní místnosti a ve skladišti a jehož při kontrole provedené dne 6. října 1948 bylo zjištěno za 1,055.988 Kčs, zadržoval a odpíral dát do prodeje.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost obžalovaného.
Z důvodů:
Podstatu stěžovatelova trestného zavinění neshledává napadený rozsudek v tom, že udržoval zásoby zboží vzhledem k obchodnímu obratu nepřiměřeně veliké, nýbrž v tom, že zboží skrýval a že i prodej pohotového a volně skladovaného zboží zákazníkům odpíral. Nemusel se proto nalézací soud zvláště obírat tvrzením, že stěžovatelův obrat v obchodě činil v r. 1947 asi 2,000.000 Kčs a že v r. 1948 dosáhl téhož obratu za část roku do měsíce října.
Stěžovatel namítá, že kožešiny jsou zbožím v podstatě přepychovým a že je proto nelze považovat za předmět denní potřeby. Avšak zákon č. 15/1947 Sb. nemluví o předmětech „denní“ nebo „nutné“ potřeby, nýbrž o předmětech potřeby vůbec, a ani ze znění zákona,…
