Input:

č. 8/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 8/1956 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu „činnosti“, jejíž výkon lze podle § 51 tr. zák. zakázat.
Ani podle tohoto ustanovení a při podmíněném odsouzení ani podle § 25 odst. 2 tr. zák. nelze vyslovit zákaz návštěvy hostinců.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. října 1955, 1 Tz 165/55.)
Lidový soud v Žatci uznal dva obviněné, A a B, vinnými trestným činem opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. a trestným činem rvačky podle § 223 odst. 1 tr. zák., které spáchali tím, že se v hostinci opili, byť i z nedbalosti, ač v opilosti jsou náchylní k výtržnostem, a úmyslně ohrozili pak život, resp. zdraví vedoucího hostince a hostů ve výčepní místnosti tím, že se zúčastnili rvačky. Za to byli odsouzeni podle § 187 tr. zák. s použitím § 22 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody každý na pět měsíců podmíněně se zkušební dobou dvou roků. Podle § 51 tr. zák. (bez označení případů v tomto ustanovení uvedených) byl vysloven zákaz návštěvy hostinců v celé republice na dobu dvou roků. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu vyslovil, že rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon v § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák., pokud jím byl obviněným odložen podmíněně výkon trestu odnětí svobody, a v § 51 tr. zák., pokud jím byl vysloven ohledně obviněných zákaz návštěvy hostinců v celé republice na dobu dvou roků, a zrušil napadený rozsudek ve výroku, jímž byl podle § 51 tr. zák. vysloven u obou obviněných zákaz návštěvy hostinců.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti uplatňuje porušení zákona jednak v § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák., neboť obviněným byl povolen podmíněný odklad výkonu trestu, aniž byly pro takový výrok dány předpoklady, jednak v § 51 tr. zák., protože byla oběma obviněným zakázána návštěva hostinců v celé republice na dobu dvou roků.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Lidový soud především neuvážil, že ani u jednoho ani u druhého obviněného nejsou dány předpoklady pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody, který byl obviněným v přiměřené výši uložen za trestné činy, jimiž byli na základě skutkového zjištění shodného s výsledky provedeného dokazování právem uznáni vinnými. Podle trestního oznámení požívají oba obvinění nadměrně alkoholu. V opilosti vyvolávají rádi rvačky, jimiž – jak o tom svědčí i souzený případ – bezdůvodně ohrožují a znepokojují pokojné občany. V práci jsou velmi nestálí, mění často pracoviště a jejich pracovní morálka je špatná. Vykazují četné absence i v době naléhavých prací, a to obyčejně potom, kdy se opijí. Obviněný A kromě toho žije v neutěšených rodinných poměrech jím samým zaviněných, špatně nakládá s manželkou, která jej proto již několikráte opustila. Oba obvinění byli již také několikrát trestáni. Nelze tedy říci, že by žili řádným životem pracujícího člověka a nelze ani mít důvodně za to, že bez výkonu trestu povedou napříště řádný život pracujícího člověka, jak to vyžaduje § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák. Tím, že lidový soud uvedené okolnosti vyplývající z obsahu spisů f vůbec neuvážil a obviněné podmíněně odsoudil, porušil zákon v cit. ustanovení ve prospěch obviněných. Protože však stížnost pro porušení zákona byla podána po