č. 4651/2025 Sb. NSS, Advokacie: podmínka bezúhonnosti žadatele o zápis do seznamu advokátů; stavovská bezúhonnost Garance
č. 4651/2025 Sb. NSS
Advokacie: podmínka bezúhonnosti žadatele o zápis do seznamu advokátů; stavovská bezúhonnost
k § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
Podmínka bezúhonnosti žadatele o zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se nevyčerpává bezúhonností trestněprávní (trestní zachovalostí) a zahrnuje též širší bezúhonnost stavovskou.
Advokátní komora je proto oprávněna zohlednit i dříve spáchaný trestný čin žadatele o zápis do seznamu advokátů (ve smyslu citovaného ustanovení), třebaže jde o trestný čin, který byl již zahlazen.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2024, čj. 6 As 275/2023-19)
Prejudikatura: č. 375/2004 Sb. NSS.
Věc: D. B. proti České advokátní komoře o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalované.
Žalobce byl v roce 2016 odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. b) a odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, jehož se dopustil tím, že zpronevěřil peněžní prostředky, které mu byly jako advokátovi svěřeny do advokátní úschovy. Za uvedené jednání mu byl uložen trest odnětí svobody v délce tří let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání pěti let, trest zákazu činnosti výkonu advokacie a funkce insolvenčního správce na dobu pěti let a peněžitý trest ve výši 100 000 Kč. Na základě odsuzujícího rozsudku vyškrtla žalovaná žalobce ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii.
Po zahlazení trestů požádal žalobce žalovanou o umožnění složení advokátního slibu a opětovný zápis do seznamu advokátů. Tomu žalovaná nevyhověla s odůvodněním, že žalobce není ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) zákona o advokacii bezúhonný. Podmínku bezúhonnosti podle uvedeného ustanovení je třeba vykládat šířeji než jako beztrestnost, a to jako bezúhonnost stavovskou. Ta se pojí s dosavadním občanským a pracovním životem a naplňuje předpoklad občanské a morální zachovalosti, jakož i čestného a svědomitého plnění povinností advokáta. Žalovaná uvedla, že zpronevěra finančních prostředků klientů uložených do advokátní úschovy je jedním z nejzávažnějších porušení povinností advokáta, které mu ukládají právní a stavovské předpisy. Takové jednání může též v očích veřejnosti navodit dojem, že tak advokáti běžně postupují, a vyvolat diskuze o bezpečnosti a důvěryhodnosti advokátních úschov.
S tímto vysvětlením se žalobce neztotožnil a postup žalované napadl žalobou na ochranu před nezákonným zásahem u Městského soudu v Praze. Žalobce netvrdil, že bezúhonnost podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o advokacii nelze vykládat jenom úzce jako bezúhonnost trestní, nýbrž i jako bezúhonnost stavovskou, namítl však, že výklad pojmu stavovská bezúhonnost nemůže záviset pouze na neomezeném uvážení žalované. Tím by se zakládal nerovný přístup a hrozilo by, že jednou trestaný advokát nebude do seznamu advokátů zapsán nikdy. Takový postup by znemožňoval, aby se trestaný advokát poučil a dostal druhou příležitost.
Městský soud rozsudkem ze dne 4. 9. 2023, čj. 17 A 90/2023-52, žalobci vyhověl a přikázal žalované, aby žádost žalobce o…