Input:

č. 28/1951 Sb. rozh. obč., Garance

č. 28/1951 Sb. rozh. obč.
Pojištěnec má nárok na důchod invalidní, nastal-li u něho nepříznivý zdravotní stav do dvou let po opuštění výdělečné činnosti, při jejímž vykonávání byl pojištěn (§ 61, § 63 odst. 4 zák. č. 99/1918 Sb., o národním pojištění), jinak jen za podmínek § 63 odst. 5 uved. zákona.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 19. května 1950, Co I 1333/49.)
Krajský soud v Praze zamítl žalobu o přiznání invalidního důchodu.
Nejvyšší soud odvolání nevyhověl.
Z důvodů:
Z potvrzení MNV jde sice na jevo, že žalobce byl zaměstnán jako zemědělský dělník v roce 1940 až 1944, avšak není prokázáno, že za této výdělečné činnosti byl pojištěn. Podmínkou nároku na dávky důchodového pojištění však je, – s výjimkou odškodnění za pracovní úrazy a sociálního důchodu –, aby ten, kdo nárok uplatňuje, byl skutečně pojištěn a to aspoň 4 roky (§ 61 odst. 1 zákona o národním pojištění). Proto je nutno při rozhodování sporu vycházet ze skutečnosti, že žalobce opustil