Input:

č. 101/1952 Sb. rozh. obč., Garance

č. 101/1952 Sb. rozh. obč.
Jestliže ten, kdo vystupoval jako zmocněnec, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě soudem určené procesní plnou moc (§ 39 odst. 2 o. s. ř.), je tím nedostatek plné moci zhojen a byly tím schváleny i ty úkony zmocněncovy, k nimž došlo před podpisem plné moci.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. března 1952, Cz 73/52.)
V restitučním řízení byla navrhovatelka zastoupena advokátem, jemuž podepsala plnou moc. Když později tento právní zástupce pozbyl oprávnění k zastupování, vystupoval za navrhovatelku v řízení před okresním soudem jiný advokát, aniž se však prokázal plnou mocí.
Okresní soud v Ledči nad Sázavou restituční návrh odmítl.
Krajský soud v Jihlavě ke stížnosti, kterou podal právní zástupce jménem navrhovatelky, uložil prvnímu soudu, aby od právního zástupce vyžádal plnou moc. Advokát plnou moc ve stanovené lhůtě předložil, krajský soud však přesto stížnost odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že stížnost podaná jménem navrhovatelky 2. prosince 1950 není kryta předloženou plnou mocí, ježto tato je datována teprv 8. ledna 1951.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem podle § 210 o. s. ř., že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Občanský soudní řád počítá s tím, že v řízení před soudem vystoupí za účastníka někdo jako zmocněnec, aniž se prokáže písemnou plnou mocí. Stane-li se to, může s ním soud jednat, uloží mu však, aby v přiměřené lhůtě dodatečně předložil plnou moc (§ 39 odst. 2 o. s. ř.).
Toto ustanovení není