č. 236/1948 Sb., Zákon o vojenské nemocenské péči, platné do 31.8.1957
ZÁKON
ze dne 7. října 1948
o vojenské nemocenské péči.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Osobní rozsah vojenské nemocenské péče.
§ 1.
(1)
Účastníky vojenské nemocenské péče (dále jen „účastníci”) jsou jednak
1.
vojenské osoby v činné službě, a to
a)
vojenské osoby z počtu mužstva konající jakoukoli vojenskou činnou službu, počítajíc v to délesloužící poddůstojníky,
b)
důstojníci presenční služby,
c)
důstojníci a rotmistři v záloze konající jakoukoli vojenskou činnou službu, počítajíc v to zejména též dobrovolnou další činnou službu,
d)
důstojníci a rotmistři z povolání, jakož i čekatelé, činně sloužící i na dovolené s čekaným,
2.
žáci vojenských škol a vojenští učňové a elévové, i když nejsou vojenskými osobami v činné službě, jednak, nejsou-li pojištěni pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění,
3.
vojenské osoby mimo činnou službu, a to
a)
důstojníci a rotmistři ve výslužbě,
b)
důstojníci a rotmistři v záloze s trvalým nebo dočasným výslužným,
c)
délesloužící poddůstojníci s výslužným,
4.
vojenští pensisté,
5.
invalidi z počtu mužstva, bývalí poddůstojníci z povolání a bývalí bosensko-hercegovští četníci, pobírají-li vojenské odpočivné platy,
6.
pozůstalí, příslušejí-li jim vojenské zaopatřovací platy.
(2)
Vojenská nemocenská péče se vztahuje i na rodinné příslušníky účastníků (§ 2) s výjimkou vojenských osob z počtu mužstva, důstojníků presenční služby a důstojníků v záloze, nejsou-li tito rodinní příslušníci pojištěni pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění a nevztahují-li se na ně ani ustanovení zákona o národním pojištění o dávkách rodinných příslušníků z pojištění pro případ nemocí a mateřství.
§ 2.
Rodinní příslušníci.
(1)
Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se pokládají, žijící ve společné domácnosti s účastníkem:
a)
manželka (manžel),
b)
družka (druh), pokud v den nápadu dávky žila s účastníkem ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
c)
děti manželské i nemanželské, pastorci a osvojenci do dokonalého 16. roku,
d)
děti ve věku od 16. do 25. roku, připravují-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem),
e)
děti bez věkového omezení, nemohou-li si pro tělesnou nebo duševní vadu vlastní prací opatřit výživu, nebo je-li na ně vypláceno výchovné.
(2)
Za rodinné příslušníky se dále pokládají, jsou-li výživou převážně odkázáni na účastníka,
a)
rodiče, prarodiče, tchán, tchýně,
b)
schovanci, sourozenci a vnuci za podmínek uvedených v odstavci 1, písm. c) až e), jestliže v den nápadu dávky žili s účastníkem ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
c)
sestra nebo dcera účastníka, vede-li mu domácnost a žila-li s ním v den nápadu dávky ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
d)
rozvedená manželka (manžel), má-li k ní manžel vyživovací povinnost.
(3)
Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou i tehdy, žijí-li manželka (manžel) nebo děti odděleně z důvodů plynoucím z vojenské služby, vzhledem k výchově dětí nebo bytové tísni nebo z důvodů zdravotních,…
