č. 203/1948 Sb., Zákon o státní záruce za zápůjčky obcí na investice pro obytné stavby, platné do 19.6.1966
ZÁKON
ze dne 19. července 1948
o státní záruce za zápůjčky obcí na investice pro obytné stavby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Stát může převzíti za zápůjčky, jimiž si obce opatřují celou nebo částečnou úhradu nákladu na nezbytné nové veřejné investice (§ 2), jichž je zapotřebí pro hromadně budované obytné stavby, zcela nebo zčásti územně soustředěné v obvodu obce a pojaté mezi úkoly bytového stavebnictví podle jednotného hospodářského plánu.
§ 2.
Nezbytnými veřejnými investicemi podle § 1 jsou nejnutnější komunikace a zařízení vodovodní a kanalisační, pokud jejich zařízení nebo rozšíření náleží do samostatné působnosti obce. Totéž platí o zařízeních na rozvod energie, pokud jejich investiční náklady zatíží obce.
§ 3.
(1)
Státní záruku za zápůjčky obcí na investice podle § 1 přejímá ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
(2)
Výměr o poskytnutí státní záruky nahrazuje schválení zápůjčky podle předpisů o schvalování obecních zápůjček. Na obecní zápůjčky, za něž stát převzal záruku podle tohoto zákona, nevztahují se omezení platná pro uzavírání nových zápůjček.
§ 4.
(1)
Převzetím záruky se stát zaručuje věřiteli za zápůjčku, a to za její zúročnění a umořování, za vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak je stanoveno v dlužním úpise, a zavazuje se, že zaplatí nedostávající se částku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s náklady spojenými s vymáháním, nesplní-li obec, ač byla upomenuta, povinností uložených jí dlužním úpisem.
(2)
Platební povinnost státu podle ustanovení předchozího odstavce vznikne uplynutím třicátého dne, počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvu vnitra dlužníkovo prodlení [§ 5, č. 2, písm. e)].
(3)
Zápůjčky zaručené podle tohoto zákona požívají sirotčí jistoty.
§ 5.
Stát převezme záruku jen,
1.
stanoví-li dlužní úpis, že na úrok a úmor budou placeny pravidelné roční splátky (anuity), které jsou nejvýše o 1% vyšší než úrok z počáteční jistiny, a
2.
zaváže-li se věřitel,
a)
že nebude žádat knihovní zajištění zápůjčky,
b)
že nepoužije práva vypovědět zápůjčku, vyhrazeného mu dlužním úpisem bez svolení ministerstva vnitra, nebo že, požádá-li o to uvedené ministerstvo, podle dlužního úpisu vypoví zápůjčku nebo bude žádat za její splacení nebo ji bude soudně vymáhat,
c)
že…