č. 169/1946 Sb., Vládní nařízení, kterým se vydávají podrobné předpisy k finančnímu zákonu na rok 1946
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 14. srpna 1946,
kterým se vydávají podrobné předpisy k finančnímu zákonu na rok 1946.
Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. XXVIII, odst. 1 finančního zákona ze dne 29. března 1946, č. 59 Sb., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946:
ČÁST PRVNÍ.
Řádný rozpočet.
§ 1.
(1)
Při hospodaření rozpočtovými prostředky jest postupovati podle čl. VI finančního zákona, při čemž jest opatřovati jen nutné potřeby státní; nutnost jest třeba posuzovati s celostátního hlediska a nikoliv jen s hlediska resortního.
(2)
Nutné potřeby státní jsou takové, jejichž neodkladného uspokojení nezbytně vyžaduje nerušený chod státní správy nebo plnění závazků a nezbytných úkolů státu.
(3)
Prostředků povolených pro určitý účel (úvěrů) se smí použíti za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 jen ve výši, v té době nezbytně potřebné k provedení tohoto účelu. To platí také o uvolňování zúčtovatelných záloh, jež mohou býti povolovány jen v mezích platných předpisů a ve výši potřebné pro příslušný účel.
(4)
Orgán hospodařící úvěry zjistí a potvrdí ve spise před povolením výdaje nebo před podáním návrhu na povolení výdaje, že bylo postupováno podle předchozích ustanovení.
§ 2.
(1)
Každá částka jednotlivě uvedená ve výdajích vlastní státní správy státního rozpočtu na rok 1946 jest krajní hranicí, až po kterou se mohou poukazovati výdaje podle čl. VI finančního zákona. Výjimky jsou přípustny jen podle čl. X a XV finančního zákona. Budiž bedlivě hleděno k tomu, aby se, není-li toho nezbytně třeba, úvěry nevyčerpaly.
(2)
Pokud vláda nebo ministr financí, na Slovensku sbor pověřenců nebo pověřenec financí, stanovili výši nákladu pro některá opatření, mohou býti prováděna jen v mezích částek takto již předem povolených k dotyčnému účelu. Souhlas podle ustanovení poslední věty čl. VI finančního zákona jest si vyžádati ihned, jakmile se sezná, že tyto povolené prostředky budou překročeny.
§ 3.
(1)
Při poukazování prostředků určených na řádné výdaje podle čl. VII, odst. 1 finančního zákona budiž také potvrzeno v příslušném spise, že poukazovanou částkou se nepřekročuje dvanáctina celoročně rozpočtené částky z nejnižšího pododdělení rozpočtu. Nejnižším pododdělením jest každá nejnižší jednotlivá částka uvedená v sumářích připojených k finančnímu zákonu.
(2)
Nebude-li nutno použíti v některém měsíci celé dvanáctiny celoročně rozpočtené částky pro určitou potřebu, uvedenou ve státním rozpočtu, může býti zbytku použito pro týž účel v příštích měsících, jde-li o nutnou potřebu.
(3)
Bylo-li v některém měsíci poukázáno za souhlasu ministra financí, na Slovensku pověřence financí, výjimečně více než dvanáctina, má býti částka, o kterou bylo poukázáno více, vyrovnána v některém pozdějším měsíci, nejpozději v prosinci roku 1946.
(4)
Řádnými výdaji, splatnými v delších než měsíčních lhůtách podle čl. VII, ods. 2 finančního zákona, jsou výdaje splatné podle své povahy ve čtvrtletních, pololetních neb i ročních lhůtách, jako na př. nájemné nebo pachtovné, úroky a splátky…