č. 48/1952 Sb. rozh. tr., Garance

Obviněný – bývalý drogista a majitel dvou domů v milionové hodnotě – nabídl v roce 1949 svůj závod národnímu podniku Chemodroga, který jej převzal. Ze zásob svého závodu ponechal si obviněný značné množství nejrůznějších druhů zboží chemodrogistického, elektrotechnického, železářského a j., z nichž jen zboží chemodrogistického bylo v roce 1951 v jeho domech nalezeno ještě v hodnotě přes 120.000 Kčs. Šlo o teploměry, mořské houby, zvláštní druhy štětců, želatinu, klih, email, glycerin, čistý líh, oleje, barvy žárovky, součástky jízdních kol atd. Bylo zřejmé, že obviněný pří zadržování a zatajování zboží byl veden sobeckou touhou po bezpracném zisku a sledoval nekalé spekulativní záměry.

Okresní soud trestní v Praze zprostil obviněného žaloby pro tréstný čin ohrožení zásobování podle § 134 odst. 1 tr. zák. Aniž blíže zkoumal jednotlivé druhy toho kterého zboží, množství a jakost zboží, vyslovil, že zadržovaného zboží nebylo takové množství, aby jeho uschováváním mohla být nějak ohrožena distribuce předmětů potřeby mezi obyvatelstvem v takovém rozsahu, že by jeho plynulé Zásobování mohlo být ohroženo.Okresní soud převzal tento závěr z úsudku znalce, který však zabavené množství nepřehlížel. Okresní soud odsoudil obviněného pouze pro trestný čin ohrožení oběhu tuzemských platidel podle § 143 písm. b) tr. zák. spáchaný nashromážděním značného množství kovových mincí.

Krajský soud v Praze zamítl odvolání okresního prokurátora. Převzal názor okresního soudu, že jednání obviněného nedosahuje intensity naznačené v § 134 odst. 1 tr. zák., aniž však odstranil neúplnosti, jež vyplývají už z vylíčeného děje.

Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, zrušil obě rozhodnutí soudů kromě výroku o vině obviněného trestným činem podle § 143 tr. zák. a uložil okresnímu soudu…