č. 235/1950 Sb. rozh. tr., Garance
č. 235/1950 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu „poplašná zpráva“ jako náležitosti skutkové podstaty přečinu šíření poplašné zprávy podle § 32 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.
Pro závěr, že zpráva je poplašná v tomto smyslu, není třeba, aby se dotýkala přímo věcí veřejného života.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 25. května 1950, To VI 202/50.)
Obviněný vypravoval v biografu třem osobám vymyšlenou a tedy nepravdivou zprávu, že byl večer u koupaliště svědkem toho, jak dva neznámí muži vyhodili z neosvětleného auta asi 161etou dívku, která měla svázané ruce a ústa ucpaná vatou, načež auto ujelo. Dívka prý volala o pomoc a obžalovaný ji zavedl na stanici SNB.
Okresní soud trestní v Ostravě uznal obžalovaného vinným přečinem šíření poplašné zprávy podle § 32 zák. č. 231/1948 Sb.
Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného z výroku o vině. K jeho námitce, že jeho skutek nespadá pod ustanovení § 32 zák. č. 231/1948 Sb., protože nešlo o zprávu obsahu politického, uvedl krajský soud
v důvodech:
Obžalovaný doznal, že si vymyslil zprávu, kterou sděloval, a že je nepravdivá. Podnětem k tomu byla mu podobná událost, která se prý kdysi stala na jiném místě a o které slyšel nedávno vypravovat. Nic zlého tím prý nesledoval, zejména ho k tomu nevedla jakákoliv pohnutka politická, a na následky svého činu nemyslil.
V tomto směru bylo zjištěno, že zpráva se v místě a okolí rozšířila, lidé jí věřili a zejména ženy se bály ve večerních hodinách vycházet z domu, odpíraly pozdní večerní návrat ze zaměstnání, účast na schůzích a jiných podnicích a…
