Input:

Nález 67/2021 SbNU, sv., Důvody pro snížení zadostiučinění za průtahy v řízení pro chování poškozeného(sp. zn. IV. ÚS 2234/20 ze dne 30. března 2021) Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek , nález č. 67

IV. ÚS 2234/20

Důvody pro snížení zadostiučinění za průtahy v řízení pro chování poškozeného
(sp. zn. IV. ÚS 2234/20 ze dne 30. března 2021)

I. V řízení o zadostiučinění za průtahy v řízení nemohou úvahy o lehkovážnosti jednání obětí podvodu vést k jejich nepřijatelné sekundární viktimizaci; ponížit výši zadostiučinění pro chování poškozeného může soud pouze tehdy, mělo-li prokazatelný vliv na délku trestního řízení.

II. Obecné soudy v řízení o odškodnění musí dbát na to, aby rozhodnutím o nákladech řízení neprohlubovaly újmu způsobenou porušením práva na přiměřenou délku soudního řízení. O to větší je tato potřeba u obětí trestné činnosti v procesním postavení poškozených, neboť tak vzniká vedle újmy způsobené jim pachatelem trestné činnosti ještě sekundární újma v podobě porušení jejich ústavních procesních práv podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele J. G., zastoupeného JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou, sídlem Rokycanova 809/1c, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2020 č. j. 30 Cdo 348/2020-190 a výrokům I a III rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. října 2019 č. j. 20 Co 265/2016-164, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2020 č. j. 30 Cdo 348/2020-190 a výroky I a III rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. října 2019 č. j. 20 Co 265/2016-164 byla porušena práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2020 č. j. 30 Cdo 348/2020-190 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. října 2019 č. j. 20 Co 265/2016-164 ve výrocích I a III se ruší.

III. Návrh na náhradu nákladů řízení se odmítá.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 3, čl. 37 odst. 2 a 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud uložil Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) povinnost nahradit stěžovateli náklady řízení před Ústavním soudem.

2. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen „okresní soud“) sp. zn. 17 C 59/2016 se podává, že dne 3. 6. 2015 podal stěžovatel žalobu proti vedlejší účastnici na zaplacení částky 306 523 Kč s příslušenstvím, která měla představovat náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou soudního řízení podle § 13 odst. 1 a § 31a