Nález 35/2021 SbNU, sv., Posuzování nároku na bezplatnou pomoc obhájce podle § 33 odst. 2 trestního řádu(sp. zn. III. ÚS 3582/20 ze dne 16. února 2021) Garance
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek , nález č. 35
III. ÚS 3582/20
Posuzování nároku na bezplatnou pomoc obhájce podle § 33 odst. 2 trestního řádu
(sp. zn. III. ÚS 3582/20 ze dne 16. února 2021)
Při posuzování nároku na bezplatnou pomoc obhájce podle § 33 odst. 2 trestního řádu jsou obecné soudy povinny zohledňovat především stávající finanční možnosti obviněného. Vycházejí-li soudy výhradně z tzv. majetkové potenciality obviněného, tedy z budoucích možností obviněného dostát svým závazkům, které však reálně nemusejí nastat, porušují práva obviněného na bezplatnou právní pomoc podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a soudců Jiřího Zemánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele T. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, zastoupeného Mgr. Simonou Tomečkovou, advokátkou, sídlem Horní náměstí 12/19, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2020 č. j. 11 Tvo 16/2020-3249 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. srpna 2020 sp. zn. 6 To 51/2020, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Olomouci jako účastníků řízení a Nejvyššího státního zastupitelství a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2020 č. j. 11 Tvo 16/2020-3249 a usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. srpna 2020 sp. zn. 6 To 51/2020 bylo porušeno základní právo stěžovatele na bezplatnou pomoc obhájce podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2020 č. j. 11 Tvo 16/2020-3249 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. srpna 2020 sp. zn. 6 To 51/2020 se ruší.
Odůvodnění
I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
2. Ústavní soud si za účelem posouzení důvodnosti ústavní stížnosti zapůjčil spis sp. zn. 6 To 51/2020 vedený u Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „vrchní soud“). Ze zapůjčeného spisu zjistil Ústavní soud dále uvedené skutečnosti. Stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) ze dne 9. 9. 2019 č. j. 81 T 9/2018-2716 ve znění rozsudku vrchního soudu ze dne 3. 12. 2019 č. j. 4 To 71/2019-2890 pravomocně uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283…
