Nález 173/2019 SbNU, sv.96, Právo na bezplatnou obhajobu(sp. zn. IV. ÚS 2590/19 ze dne 8. října 2019) Garance
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 96, nález č. 173
IV. ÚS 2590/19
Právo na bezplatnou obhajobu
(sp. zn. IV. ÚS 2590/19 ze dne 8. října 2019)
Stanoví-li obecné soudy pro přiznání bezplatné obhajoby podmínky, které nemají oporu v zákoně či v judikatuře a jejichž splnění je založeno pouze na hypotetickém závěru o budoucích příjmech, popř. na dosud neprokázané trestné činnosti obviněného, poruší tím právo obviněného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na bezplatnou pomoc obhájce podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jaromíra Jirsy, soudce Jana Filipa (soudce zpravodaj) a soudkyně Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. Josefem Peštou, advokátem, sídlem Lipenská 555, Praha 4 - Šeberov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 28. května 2019 č. j. 13 To 180/2019-21 a usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. května 2019 č. j. 4 Nt 4128/2019-14, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Pardubicích jako účastníků řízení, takto:
I. Usneseními Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 28. května 2019 č. j. 13 To 180/2019-21 a Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. května 2019 č. j. 4 Nt 4128/2019-14 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na bezplatnou pomoc obhájce podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 28. května 2019 č. j. 13 To 180/2019-21 a Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. května 2019 č. j. 4 Nt 4128/2019-14 se ruší.
Odůvodnění
I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností se podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) stěžovatel domáhá zrušení napadených soudních rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 36 odst. l a 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Dále pak má stěžovatel za to, že uvedenými soudními rozhodnutími byla porušena i jeho ústavně zaručená práva podle čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Zároveň tak došlo podle stěžovatele i k porušení čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy.
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí a vyžádaného soudního spisu se podává, že usnesením Okresního soudu v Pardubicích (dále jen „okresní soud“) ze dne 2. 5. 2019 č. j. 4 Nt 4128/2019-14 byla zamítnuta podle § 33 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní řád“) žádost stěžovatele o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. Okresní soud uvedl, že stěžovatel svoji žádost doložil…
