Input:

Nález 130/2021 SbNU, sv., Aplikace § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku na krádež spáchanou za nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s pandemií koronaviru(sp. zn. IV. ÚS 767/21 ze dne 20. července 2021) Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek , nález č. 130

IV. ÚS 767/21

Aplikace § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku na krádež spáchanou za nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s pandemií koronaviru
(sp. zn. IV. ÚS 767/21 ze dne 20. července 2021)

I. Skutečnost, že stěžovatel byl odsouzen pro spáchání trestného činu podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku (krádež v období vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky) na základě právního názoru posléze překonaného velkým senátem Nejvyššího soudu sama o sobě nezakládá porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv.

II. Výklad § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, jenž vede k ukládání trestu odnětí svobody s dolní hranicí dvou let za jinak bagatelní krádež (která by při absenci recidivy nebyla trestným činem), nerespektuje interpretační rovinu zásady subsidiarity trestní represe, a v konečném důsledku tak porušuje práva zaručená čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce Josefa Fialy a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti J. T., t. č. Věznice Nové Sedlo, zastoupeného Mgr. Petrou Královou, advokátkou, sídlem T. G. Masaryka 456/22, Plzeň, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2020 č. j. 4 Tdo 1255/2020-232, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a Nejvyššího státního zastupitelství jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2020 č. j. 4 Tdo 1255/2020-232 bylo porušeno stěžovatelovo právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2020 č. j. 4 Tdo 1255/2020-232 se ruší.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť tvrdí, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. 1 T 67/2020, stěžovatel byl rozsudkem uvedeného soudu č. j. 1 T 672020-163 ze dne 23. 6. 2020 uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit, stručně řečeno, tím, že dne 10. 5. 2020 z obchodu odcizil zboží v hodnotě 2 198 Kč, přestože byl dne 20. 9. 2016 pro přečin krádeže již odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, a předmětného jednání se dopustil v době, kdy byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru. Za to byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 28 měsíců. Krajský soud v Plzni usnesením č. j. 50 To 241/2020-194 ze dne 12. 8. 2020 stěžovatelovo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl.

3. Stěžovatelovo dovolání posléze Nejvyšší soud ústavní stížností