Input:

Nález 122/2020 SbNU, sv.100, Vypořádání spoluvlastnictví a náhrada nákladů řízení(sp. zn. III. ÚS 186/20 ze dne 10. června 2020) Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 100, nález č. 122

III. ÚS 186/20

Vypořádání spoluvlastnictví a náhrada nákladů řízení
(sp. zn. III. ÚS 186/20 ze dne 10. června 2020)

Povaha řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví sama o sobě neodůvodňuje obecné potlačení základního pravidla stanoveného občanským soudním řádem pro náhradu nákladů řízení (úspěch ve věci, § 142 odst. 1 o. s. ř.) ve prospěch výjimečného řešení podle § 150 o. s. ř. Základní pravidlo lze korigovat, nastanou-li okolnosti předvídané zejména v ustanovení § 142 odst. 2 až 3, § 143 a 150 o. s. ř.

Nález

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Radovana Suchánka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Marie Balaté, zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem, sídlem Riegrova 172/3, Kralupy nad Vltavou, proti výrokům II a III rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 62/2018-643 ze dne 24. 10. 2019, za účasti Krajského soudu v Praze jako účastníka řízení a Jiřího Krále a Jaroslavy Králové, zastoupených JUDr. Ivanou Erlebach Staňkovou, advokátkou, sídlem Nad Krocínkou 13, Praha 9, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejích práv zaručených čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“).

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 12 C 218/2014, stěžovatelka (v řízení před obecnými soudy v postavení žalované) s vedlejšími účastníky (v řízení před obecnými soudy v postavení žalobců) spoluvlastnila blíže specifikovaný pozemek v M. Jelikož se spoluvlastníci nedokázali shodnout na využití pozemku ani na podrobnostech zrušení podílového spoluvlastnictví, podali vedlejší účastníci žalobu k Okresnímu soudu v Mělníku, kterou se domáhali zrušení spoluvlastnictví, přičemž zároveň navrhli způsob, jakým by měl být pozemek rozdělen. V průběhu řízení před nalézacím soudem vedlejší účastníci svůj návrh na způsob rozdělení upravili tak, aby odpovídal vypracovanému geometrickému plánu.

3. Okresní soud v Mělníku rozsudkem č. j. 12 C 218/2014-319 ze dne 23. 10. 2017 žalobě vyhověl a spoluvlastnictví vypořádal způsobem (nově) navrhovaným vedlejšími účastníky. Zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož šlo o řízení, ve kterém údajně nelze ani při vyhovění žalobě hovořit o neúspěchu žalované ve věci, přičemž soud se ani neztotožnil se způsobem vypořádání spoluvlastnictví, který vedlejší účastníci původně navrhovali.

4. Proti rozsudku okresního soudu podala stěžovatelka odvolání, v němž nesouhlasila se způsobem vypořádání spoluvlastnictví. Nadto namítala, že soud měl náhradu nákladů řízení přiznat jí, jelikož nezavdala důvod pro podání žaloby. Krajský soud v Praze rozsudkem č. j. 28 Co 62/2018-643 ze dne 24. 10. 2019 prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že samotný způsob rozdělení spoluvlastnictví