Input:

Nález 120/2016 SbNU, sv.81, K posouzení změny poměrů odůvodňující úpravu péče o nezletilé dítě Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 81, nález č. 120

II. ÚS 169/16

K posouzení změny poměrů odůvodňující úpravu péče o nezletilé dítě

Přehodnocení důvodů pro zachování či změnu uplatněného modelu výchovy a péče rodičů o dítě musí být komplexní a podrobné, přičemž v každé jeho složce je předním hlediskem nejlepší zájem dítěte. Není dostačujícím zjištění, že nezletilá režim střídavé péče, spojený s docházkou do prvního ročníku dvou, navíc od sebe značně vzdálených základních škol, ve formálním smyslu zvládla. Je třeba také zkoumat, jaký vliv má zvolené řešení na její psychiku, zda má možnost stýkat se se svými vrstevníky, být součástí kolektivu, zda nezletilá prožije šťastné a spokojené dětství. Nikoliv bez dalšího - zahájení školní docházky představuje změnu poměrů ve smyslu § 909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, odůvodňující přehodnocení úpravy péče o dítě. Zda tomu tak je či není, je nutno vždy posuzovat především optikou zájmu dítěte.

Rozhodnutí odvolacího soudu, které se řádně nevypořádalo se znaleckým posudkem o otázce, zda střídavá péče znamená pro nezletilou neúnosnou zátěž v situaci, kdy začala navštěvovat dvě základní školy, je ústavním deficitem, nesplňujícím ani požadavky kladené čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a Ludvíka Davida - ze dne 24. června 2016 sp. zn. II. ÚS 169/16 ve věci ústavní stížnosti Z. Š., zastoupené Mgr. Marcelou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Riegerova 12, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. 10. 2015 č. j. 83 Co 308/2015-742, kterým byl v odvolacím řízení zamítnut stěžovatelčin návrh na svěření nezletilé dcery do její péče, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci jako účastníka řízení a Š. K., zastoupeného Mgr. Janem Pořízkem, advokátem, se sídlem Praha 2, Na rybníčku 1329/5, a nezletilé J. K., zastoupené opatrovníkem JUDr. Stanislavem Křečkem, zástupcem veřejného ochránce práv, jako vedlejších účastníků řízení.

Výrok

I. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. 10. 2015 č. j. 83 Co 308/2015-742 byla porušena základní práva stěžovatelky garantovaná čl. 36 odst. 1 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

II. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. 10. 2015 č. j. 83 Co 308/2015-742 se proto ruší.

Odůvodnění

I. Argumentace stěžovatelky

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 1. 2016, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech